O Víně

17.01.2013 Míra Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 17.01.2013 07:00

Degustace v Ústí nad Labem - Vinařství Petr Skoupil, Velké Bílovice

Dne 20. prosince 2012 jsme přivítali v Klubu přátel vína Ústí nad Labem v rámci slavnostní, vánoční degustace vinařství Petr Skoupil z Velkých Bílovic. Podrobnosti v následující reportáži.

S manažerem pro klíčové zákazníky Jardou Šimkem máme výborné vztahy, vinařství dobře známe a přišlo nám to v tomto svátečním čase jako skvělá volba. Nebudu plíživě chodit okolo horké kaše a řeknu to hned na začátku naplno. Tato naše úvaha se ukázala být správnou, byla to další z řady výborných degustací, o což se drtivou měrou zasloužil právě Jarda.

Bohužel nemohl dorazit Petr Skoupil osobně, Jarda nás tedy alespoň pozdravoval. Z přiloženého degustačního listu je na první pohled vidět logické a účelné sestavení. Jarda zvolil výborná vína s příznivou cenou (teď aby to nevyznělo, že mají i nějaká hnusná vína s nepříznivou cenou:-)))) a dále se snažil na 12 vzorcích předvést celou škálu vín, která nabízejí. Návštěvníci tak mohli ochutnat vzorky vín bílých, růžových I červených, od suchých až po sladké. U některých vzorků se už jednalo o nedostupná vína, která pro nás opět Jarda obětavě schoval.

Organizace klapala jako na drátkách, vše bylo včas hotovo a připraveno, takže jsme v 19. hod. mohli začít. Slovo si vzal Jarda, a protože umí mluvit hlasitě a vtipně, návštěvníci dutali hluboko pod obvyklou hladinou hluku. Jak jsem už zmínil, jednalo se o vánoční degustaci, takže jsme měli připravenou spoustu dárků.

Protože u nás vinařství bylo již podruhé, zaměřím se spíše na novinky. Asi největší z provozu je ta, že zakoupili kombajn na sklízení hroznů. Uvažovali o tom dlouho, hlavním důvodem obav bylo, zda bude stroj při sběru dostatečně šetrný. Obavy se ukázaly být liché, stroj je rychlý, šetrný a precizní. Paradoxně nejtěžší je vůbec dostat ho do vinice. Půjčují ho rovněž dalším vinařům, kteří si ho též chválí. Jeho možnosti celkem logicky končí na hůře přístupných místech, tyto vinice se budou stále sklízet klasicky, tedy ručně. Pokud třeba někdo nevynalezne sbírací vznášedlo nebo tak něco... :-)

Jarda též doupřesnil některé informace, které jsem psal dříve (no, buďme objektivní, říkal něco v tom smyslu, že mít mě po ruce, půjde mi po krku... :-). První se týkala archivování. Jejich vína se dají archivovat poměrně ve velké míře a s dobrým výsledkem. Všem však doporučuje, aby se před tím ve vinařství poradili, rádi jim poskytnou vyčerpávající informace.

Druhé upřesnění se týkalo řízeného kvašení a technologií vůbec. Abych parafrázoval jedno přísloví, technologie jsou pro ně pouze dobrým sluhou, nikoliv špatným pánem. Není to tedy tak, že na začátku vjede někam hrozen a na konci vyjede lahev s etiketou. Pořád zbývá spousta lidské práce, možnost ovlivnění výsledného produktu a vtisknutí osobitosti každému vínu.

Sympatický je čistý design jejich vín. Přestože se zúčastňují řady soutěží s výbornými výsledky, medaile lepí na lahve zcela minimálně.

Vína byla příjemná, líbivá, odrůdová a příjemně se pila. Pokud bych měl vypíchnout jedno víno večera, pak by to byl beznadějně rozebraný muškát moravský alias MOPR. Jarda nám schoval tuším 4 kartony a také u nás se po něm jen zaprášilo.

Během přestávky přišlo první vánoční překvapení, jako loni nám předvedla Anita břišní tance, tentokrát se Šárkou, všem se děvčata líbila, bylo to hezké a člověk nemusí pořád jen koukat na dno sklenky.

Stran břišních tanců mám jednu komickou příhodu, kdo o ní nestojí, může přeskočit na další odstavec. Kamarádova přítelkyně též dělá břišní tance a tančila na nějaké vernisáži. Jakýsi připitý mladík neustále křičel, ať se svlíkne, cosi mu ukáže a podobně. Kamarád ho několikrát slušně upozornil, že není v hambinci a po té ho poněkud nešetrně přemístil z objektu na přilehlý chodník. Mladík se za nějakou chvíli vrátil a plačtivým hlasem si stěžoval první pánovi, kterého viděl, že nemůže křičet na slečnu sprosťárny a co tomu pán říká. Pán mu vzápětí vrazil dvě obrovské facky, až si sedl a sdělil mu - to je moje dcera, ty hajzle.

Po té jsme pokračovali v ochutnávce červených vín, ta mně chutnala všechna. Dotek dřeva, kam celou šarži nebo její část umístí, jim velmi sluší.

Ani jsme se nenadáli a byl konec, tak příjemně to uběhlo. Nastala závěrečná fáze degustace - dárky.

Zahájili jsme my a věnovali každému návštěvníkovi sklenku, kterou měl před sebou. Dostalo se tak rovněž na ty, kteří nám jí zatím nestihli šlohnout.:-)

Pak sekundoval Jarda a věnoval do losování ne jednu, ale tři lahve.

Nenechali jsme se zahanbit a kontrovali. Nejprve jsme vylosovali výherce knihy o víně, kterou nám věnovalo vinařství Šilinek, pak každý z nás 4 zakládajících členů věnoval jednu lahev, která se losovala mezi účastníky.

Ještě ráno jsem si chtěl utrhnout od huby famózní červené cuvée od Honzy Garčice, ale nakonec jsem se rozhodl pro regionální špek. Věnoval jsem sekt z vinařství Kraus, krásnou záležitost, čistý rýnský ryzlink.

Jenže Jarda zdaleka nevynesl poslední trumf. Nejprve oznámil, že každý člen klubu má slevu na pobyt u nich deset procent doživotně a pak přišla bomba. Losoval se pobyt ve vinařství pro dvě osoby na celý víkend v ceně 4.500,- Kč, přičemž průvodcem výherci bude Jarda případně možná pan Skoupil osobně.

Zvítězil Míra Bělík a jakmile oznámil, že jeho žena nepije, tolik přátel ještě v životě neměl.

Všechno dobré jednou končí, pak následovala obvyklá neřízená část. Jarda si šel po jedenácté lehnout, popřáli jsme si a těšíme se předběžně na únor, kdy dorazíme pro změnu my. Krycí název akce zní zabíjačka.

Vinařství Skoupil je pro mě jistotou jak ve vínech, tak ve vinařské turistice. Každý vínomilec by ho měl znát. Názor si pochopitelně udělejte vlastní, ale minout byste toto vinařství rozhodně neměli.

 
   Název   Velikost 
  bez cen.doc   46.5 kB 
Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4148x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5