O Víně

Podnebí, mořské proudy, nadmořská výška i místní topografie jsou přispívající faktory, které ovlivňují pěstování révy vinné v jednotlivých viničních polohách po celém světě. Velké vodní plochy - moře, jezera, vodní nádrže, řeky - vytvářejí specifická mikroklimata. Pro výběr stanovišť k zakládání vinic je velmi důležité brát na vědomí i orientaci vinohradu - zda směrem k slunci (severní oblasti Evropy) nebo od něj (jižní oblasti Evropy) apod. Nadmořská výška, roviny či svahy, mírné i prudké, rovněž hrají svou roli. Již slavný římský básník Virgilius před více než 2 000 lety se vyznačil výrokem Bacchus amat colles (réva miluje kopce). A ty nejstrmější stráně osázené révou najdeme například v oblastech Mosely, Rýna, Rhôny, Doura a ve Švýcarsku.

Podívejme se tedy na jednu z oblastí extrémních sklizní - strmé svahy údolí řeky Mosely. Poplujeme po jejím proudu těmi nejmalebnějšími částmi, Mittelmosel neboli střední Moselou, do podoblasti Terrassenmosel (dříve nazývané Dolní Mosela), které se nacházejí mezi městy Trier a Koblenz.

Trier, česky Trevír, je nejstarším německým městem vůbec. Bylo postaveno v místech bývalé římské osady zvané Augusta Treverorum, která byla hlavním městem severozápadní římské říše. Mezi nejvýznamnější historické monumenty patří Porta Nigra, velmi impozantní masivní městská brána, která se dnes řadí mezi světové památky UNESCO, románské lázně ze 4. století, bazilika a katedrála. Další kuriozitou je také fakt, že je toto město rodištěm Karla Marxe.

Po našich toulkách projedeme městečkem Longuich s jeho strmou vinicí Panská hora (Herrenberg), dále pak obcí Leiwen, kde sídlí významné vinařství St. Urbans-Hof, jehož Riesling ze špičkové polohy Laurentiuslay vyniká mocnou intenzivní vůní a chutí. Dále pokračujeme přes Piesport se slavnou viniční tratí Goldtröpfchen (a s neblaze proslulým označením Grosslage Piesporter Michelsberg, pod kterým se tradičně vyvážela vína z odrůd Müller-Thurgau a Elbling, o kterých si konzumenti především ve Velké Británii a USA mysleli, že pijí „echt" ryzlink...!) a dále pak přes proslulou viniční trať Juffer Sonnenuhr v Braunebergu („Juffer" znamená ve starém moselském dialektu „stará panna" a jméno vinice „Sonnenuhr", v překladu „sluneční hodiny", se v této oblasti nachází častěji - viz také níže) se přiblížíme k dvojici měst po obou stranách řeky - Bernkastel-Kues.

Prohlídky hospice St. Nikolaus (Cusanusstift Kues) se stálou prodejní expozicí vín a pitoreskního městečka Bernkastel, nad kterým se po pravém břehu v příkrém kopci zdvihá věhlasná vinice Doctor, odkud pocházejí vynikající ryzlinky z vinařství Weingut Wwe. Dr. Hugo Thanisch, jsou obligátní. V Bernkastelu mají rovněž sídla další dva věhlasní doktoři-vinaři, a to Weingut Dr. Loosen a Weingut Dr. Pauly-Bergweiler, kteří produkují své famózní ryzlinky z nejlepších poloh, a to Bernkasteler Lay (Ernst Loosen) a Bernkasteler alte Badstube am Doctorberg (Dr. Pauly-Bergweiler), jež se v současnosti řadí k německé špičce. Pro zajímavost, Peter Pauly mi nedávno při mé návštěvě prozradil, že se jejich vína za první republiky nacházela např. na vinném listu hotelu Pupp.

Ale již je čas pokračovat dále podél toku meandrující Mosely směrem k světoznámým vinicím Wehlener Sonnenuhr, Zeltinger Sonnenuhr, Ürziger Würzgarten a Erdener Treppchen. Míjíme místo, kde má stát kontroverzní Hochmoselbrücke, 1,7 km dlouhý a 160 metrů vysoký most spojující vinařské obce Ürzig a Zeltingen-Rachtig, proti jehož stavbě brojí jak Strana zelených, tak místní vinaři. Hlasití jsou i renomovaní autoři o víně Hugh Johnson a Jancis Robinson. Není divu, jedná se o zničení kraje s vysokou koncentrací vinic prvotřídní bonity.

Projíždíme městem Traben-Trarbach, dalším dostaveníčkem je Zell, kde se sídlí vinařství Alberta Kallfelze. Nachází se zde i proslavená Černá kočka (Zeller Schwarze Katze), vinice, kterou lze spatřit na kopci na pravém břehu řeky. Dále pak projedeme obcemi Alf, Bullay, Neef... a již se blížíme k cíli našeho putování - subregionu Terrassenmosel a nejstrmější vinici světa - Bremmer Calmont. Tento závratně prudký kopec (290 m n.m.) leží poblíž malebné vesnice Bremm v téměř 180 stupňovém zákrutu řeky naproti zřícenině Kloster Stuben (stavba z roku 1137) a má sklon mezi 55-70°. Název Calmont je odvozen od latinského Calidus Mons, což v překladu znamená „teplá hora". Jeho jižní svahy vskutku skýtají ideální podmínky pro pěstování pozdně dozrávajícího Ryzlinku rýnského (Riesling). Tato noblesní odrůda, v Německu též zvaná Rhine Riesling, Weisser Riesling, Johannisberger, Hochheimer, Rheingauer (podle území, ve kterém se zrovna vypěstovala) je v údolích řek Mosely, Sáry a Ruweru nejvýznamějším kultivarem a pro mnohé znalce představuje nejušlechtilejšího „krále" pro výrobu bílých vín. A kde jinde než v jeho kolébce (vinařští odborníci se totiž shodují v tom, že je to potomek divoké lesní révy Vitis silvestris pocházející z Německa) může dávat tak špičkové výsledky?

Práce ve vinici je všeobecně neúprosná a vyčerpávající, jelikož réva vinná je bujného růstu a vyžaduje neustálou péči během svého vegetačního cyklu, který probíhá rychlým tempem. A to platí desetinásobně zde, kde při obdělávání vinic na prudkých svazích vinaři potřebují všechny dovednosti skutečného horolezce, aby mohli vykonávat potřebné práce spojené s řezem, zelenými pracemi a vinobraním. Navíc se musejí vyšplhat nějakých 150 m do téměř svislé stráně, než se mohou dostavit na místo svého pracoviště.

Obtížnost terénu v posledních letech odradila mnohé pěstitele od obdělávání strmých vinic a tak mnohé vynikající viniční tratě leží ladem. Až do doby nedávné neexistovala žádná mechanizace, hrozny byly sbírány výhradně ručně a poté se v putnách přenášely na zádech dolů po strmém svahu na valník. Výnosy byly tradičně nízké, neúrodná půda se 60% obsahem kamení dávala sice hrozny vysoké kvality, které však nebyly vykompenzovány cenou a manuální prací cca 1800 hodin na ploše jednoho hektaru. Vinaři postupně začali opouštět své nedostupné pozemky a začali si hledat práci jinde. A tak se osázená plocha mnohých viničních hor, které se v minulosti pyšnily významnými výsadbami ryzlinku rýnského, zcvrkla téměř na polovinu a návštěvník často spatří na vrcholcích strmých kopců vyklučené parcely vinic ležící ladem. V případě Bremmer Calmont bylo koncem 90. let minulého století obděláváno pouze 11,5 ha z dřívějších 22.

To se však pomalu začalo měnit počátkem nového milénia. Výtečné mikroklimatické a půdní podmínky (kvarcit, devonská a červená břidlice, jež vyzařují teplo) zlákaly některé vinaře zaměřující se na vysokou kvalitu vín, aby se do těchto strmých poloh vrátili. Za pomoci dotací EU jim bylo umožněno instalovat v příkrých svazích tzv. Monorackbahn, jednokolejnou trať, která jim pomáhá dopravit se do vinohradu vozíkem s potřebným nářadím či bedničkami pro sklizeň hroznů. Sklizeň pak svážejí zpět k silnici v údolí k rychlé expedici do vinařství za účelem zpracování. Tato investice přijde jednotlivé vinaře zhruba na 100 000 €. Starosta obce Bremm, Heinz Berg (rovněž vinař) a hrstka místních odvážných vinařů, jako jsou Karl Schauf, Walter Oster a především několik rodin Franzenů, se nemalým dílem zasloužili o to, aby se vinohradnictví do těchto výjimečných poloh s mnoha opuštěnými vinicemi vrátilo. Avšak i se zavedenou mechanizací a sebevětší opatrností může na tyto hrdiny ve strmých stráních Bremmer Calmont číhat nebezpečí na každém kroku. 22. června 2010 zde tragicky zahynul špičkový vinař Ulrich Franzen.

Je mi ctí, že jsem před několika lety měla možnost poznat tyto statečné vinaře, kteří pro skupinku novinářů zabývajících se vinařskou problematikou (členů asociace F.I.J.E.V.) uspořádali ochutnávku svých vín přímo ve vinici Bremmer Calmont. Uli Franzen řídil vozík, ve kterém jsem seděla ještě se svými dvěma kolegy. Mohu říci, že cesta (nahoru i zpátky) byla krkolomná, obzvlášť máte-li fobii z výšek. Avšak svěží ryzlink z těchto strmých svahů v parném odpoledni jako lék na své pocuchané nervy uvítali i ti nejostřílenější novináři... A to stálo opravdu za to. Nejsilnější dojem (stejně jako jízda Monorackbahnem!) na mě udělal vzorek z pravokořenné révy vinné nazvaný Calidus Mons „mého strojvůdce" Uliho Franzena z jeho rodinného vinařství Reinhold Franzen. Bylo to víno ze 70 let starých keřů o cukernatosti 100° Oechsle, bez botrytidy, s 12 gramy zbytkového cukru - a za cenu pouhých 25 € to byl opravdový super kauf.

Ve vinařství Weingut Reinhold Franzen dnes pokračuje Ulrichova manželka Iris, syn Kilian a jeho snoubenka Angelina Lenz, zatímco Benedikt Lenz je technickým manažerem vinic (9,5 ha). Vinařství záměrně nepoužívá pro svá vína označení Spätlese (pozdní sběr) a Auslese (výběr z hroznů) - dle Ulricha Franzena bylo statutární minimum cukernatosti hroznů při sklizni pro tyto přívlastky příliš nízké a tudíž bezvýznamné. Od roku 2003 vinařství používá výhradně přírodní divoké kvasinky pro spontánní fermentaci a čiřicí prostředky vynechává. Vinařství je členem asociací Bernkasteler Ring a Weine aus Terrassenmosel.

Až někdy zavítáte do této malebné oblasti, všimněte si úzkých jednokolejek s vozíky pro vinaře, zamyslete se nad jejich tvrdou prací a zaskočte si do nejbližší Weinstube na pohárek skvělého moselského ryzlinku. Věnujte také tichou vzpomínku těm, jako například Uli Franzen, kteří zde na strmých svazích údolí Mosely ztratili svůj život.

Užitečné odkazy:
http://www.bremm-mosel.de/
http://www.wein-plus.eu/en/Weingut+Reinhold+Franzen_2.0.12.0.1.0.584.0.412.html
http://www.gustibus.cz/malebna-mosela-poryni.html

Poznámka: Příští eno-gastronomické sympozium ve vinařských oblastech Mosely a Porýní je plánováno na termín 17. - 19. listopadu 2012. Informační leták najdete pod tímto odkazem.