O Víně

Už přiložený degustační list, který najdete níže, ve mně nebudil nadšení. Prakticky všechna vína ročníků 2008 a 2007 a jen dva červené vzorky. Nehodlám chodit plíživě okolo horké kaše, řeknu rovnou - předvedené vzorky mi většinou nechutnaly, některé byly doslova hrozné. Myslím ale, že i pro čtenáře tohoto portálu lze z nemilé zkušenosti vytřískat něco zajímavého a pokusit se zamyslet nad příčinami a rozebrat problém.

Předem opět upozorňuji, že o konkrétních vínech to až tak nebude a dále uvádím, abych nenakrkl J.Č., definici vín, o kterých se budeme bavit. Hovořit budu o českých a moravských bílých vínech, která nejsou výrobcem deklarována jako archivní (i když i těm by stálo za to podívat se na zoubek). Zde mám napito a snad mě to opravňuje k určitým paušálním závěrům. Vína jiných zemí prakticky neznám, a proto se na ně níže uvedené názory nevztahují.

Základní předpoklad: Archivace bílým vínům v nejlepším případě neublíží. Daleko spíš z nich však vznikají vína podivná, nedobrá, nepitelná. Pravděpodobnost zlepšení je tak nízká, že je pro běžného konzumenta především finančně neúnosné zkoušet zlepšení nákupem vzorků. Dobré víno je vypité víno.

Pokud bych měl tento názor obhájit, vinařství Lahofer by bylo učebnicovým příkladem. Po vínech ročníku 2009 se většinou jen zaprášilo. Vinařství sympaticky pěstuje jen několik odrůd a některá vína zatřiďuje dle kategorizace VOC. Pokud by někoho zajímaly detaily, napište si přímo do vinařství. Jedná se o poměrně složitou věc na krátké vysvětlení, navíc každé vinařství přistupuje i k tomuto zatřídění malinko rozdílně dle své filozofie.

Pan Toman nám hned na začátku přiznal, že z toho důvodu dostaneme možnost přechutnat vína starších ročníků. A zde nastává problém: jak hodnotit, když nejen mně, ale řadě lidí nechutná. Myslím, že náhledů může být několik.

♦ Vína jsou dobrá a natolik specifická, že to ještě nedokážu ocenit.

To je sice možné, ale nakonec to budou vždycky moje peníze, které utratím nebo neutratím. Ale nemůžu pomlouvat someliéra.

♦ Vína nejsou dobrá, ale someliér to pojal jako určitou výchovu k pití vína.

Pak je ale dobré to jasně deklarovat předem. Nikde není psáno, že mi vzorek musí chutnat, ale může mě posunout dál v poznávání vína. Nevýhodou je, že to vyžaduje lidi, které víno opravdu baví, náhodné nebo málo zkušené může odradit. Jsem rád, že po degustaci k tomu všichni přistoupili pozitivním způsobem.

♦ Someliér šidí. Dobře ví, že vína už nejsou v pořádku, ale pod heslem „dá sa Pražákovi" vymete sklep a do degustujících to nalije.

V tomto případě ctím presumpci neviny a takové tvrzení bych si hodně rozmyslel.

Přesto si troufám tvrdit, že minimálně dva vzorky byly opravdu objektivně špatné s vadou a someliér na to měl upozornit. Opět, jde o poznávání vína, i poznání vad k němu patří, ale je zbytečné to okecávat a maskovat výrazy „pikantní bílá broskev nebo nastrouhaný kokos", když víno voní jak ucpaný septik (copyright Helča).

Zahájilo se dvěma červenými víny, opět to ukazuje variabilitu při řazení vín. Pan Toman je dokonce zastáncem střídání bílých a červených vín (samozřejmě vhodně poskládaných), neboť nic prý tak nezbystří smysly jako tento způsob degustace. Též nasadil solidní tempo, neboť soustředění člověku vydrží jen 45 minut, tedy školní hodinu. Červená vína mi chutnala, byla dobrá, delší ležení jim prospělo.

Z bílých pak jen první Ryzlink rýnský, hezké, mladé víno. Následující vína pak kolidovala mezi body 2 a 3 výše řečeného. Nejstrašnější byl Müller-Thurgau, který nebyl 2009, ale nahradil ho o rok starší bratr, to už bylo dle mě víno s vadou. Minimálně vůně strašná. Na závěr jsme ochutnali růžové cuvée Frankovky a Svatovavřineckého, sladší, ale velmi dobré svěží víno, překvapivě 2009.

Jak hodnotit? Jsem rád, že jsme se mohli seznámit s dalším vinařstvím. Budu si kupovat jejich vína? Ano, ale zásadně s přechutnáním předem, například jejich Muškát moravský 2009 tzv. meruňkový byl úžasný. Stojí za to jejich vína ochutnat? Určitě. I kdyby jen proto, abych si rozšířil obzory a znalosti.

P.S. Rád bych získal pochvalu za to, že mi vína většinou nechutnala a přesto jsem v textu nepoužil jediné sprosté slovo... :-)