O Víně

02.03.2010 Evas Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 02.03.2010 07:00

Bio-autentická ochutnávka: Koráb + Abrle

Ochutnávku jedenácti vín dvou velmi zajímavých vinařství pořádal e-shop Anovino.cz tradičně v pražském Karlíně: vinařství Koráb z Boleradic, které se zaměřuje na výrobu vín ze starých vinohradů a jehož cílem je tvorba vín, která odrážejí hodnoty skryté ve vinohradu a charakteristický terroir podoblasti a která jsou vyráběna s maximálním respektem vůči přírodě, a vinařství rodiny Abrlovy z Pavlova, jehož celá vinná produkce splňuje podmínky bio certifikace. Pár poznámek z degustace si můžete přečíst v dnešním článku.

Vinařství Koráb, které se zaměřuje na výrobu vín z hroznů starých vinic, je jedno z mých nejoblíbenějších vinařství. Přestože jsem si mnohá vína boleradických vinařů, členů uskupení Autentisté (více zde: http://www.veltlin.cz/), Petra a Marka Korábových zamilovala a návštěvy sklepa s koštováním doprovázeným zajímavým povídáním Petra Korába patří k mým nejlepším zážitkům z jižní Moravy, kromě stručného zápisku z jedné degustace jsem se nikdy nezmohla na pořádný článek, který by si tak výjimečná vína a výjimeční lidé zasloužili. Když jsme jedno odpoledne naší červnové dovolené strávili s Petrem Korábem procházkou vinohrady a povídáním o špačcích, zlodějích a jiných škůdcích, o nevyzpytatelném chování přírody, která na přání a plány vinařů kašle, o problémech se sháněním starých vinohradům, mj. proto, že pozemek pod vinohradem často vlastní někdo jiný než keře na něm, o nesmyslném uspořádání, kdy pozemky jsou rozděleny horizontálně, zatímco řádky vinohradu rostou vertikálně, a spoustě dalších zajímavých věcí, říkala jsem si, že se o ten zážitek musím podělit. Když jsme potom v povídání pokračovali při koštování ve sklepě i posezení na zápraží s lahví červeného a chlebem se sádlem a škvarky, divili jsme se s manželem, nad jakými prkotinami se denně rozčilujeme a že často blbosti zaměňujeme za starosti. Říkala jsem si, že já, člověk, který píše stížnost, když autobus odjede ze zastávky o pár minut dřív, musím přece napsat o tom, jak se mi na chvíli otevřely oči a jak mi najednou většina mých starostí přišla malicherná. Ale pak, doma, když jsem něco napsat chtěla, najednou všechno znělo tak strašně banálně! A cokoliv, co bych napsala, by byl jen slabý odvar skutečných zážitků a vzpomínek. Tak jsem se na to tradičně vyprdla. A stejně tak v listopadu, když jsme koštovali u Korábů ve sklepě mladá, ještě kalná vína a pak jen s otevřenou pusou poslouchali rozhovor dvou mých oblíbených vinařských persón, protože k Petrovi Korábovi do sklepa přijel Marek Vybíral z vinařství Krásná hora, ani tehdy jsem nebyla schopná napsat nic, co by aspoň částečně vystihlo atmosféru okamžiku.

Řekla jsem si, že to aspoň trošičku napravím zápiskem z další degustace pořádané e-shopem Anovino.cz v Praze. Že když nejsem schopná se vyznat ze svých sympatií k vinařům Korábovým, z obdivu ke koncepci boleradického vinařství a z okouzlení, které mi každá návštěva v jejich sklepě přinesla, pochválím aspoň jejich vína. A jak to dopadlo? Málem zase nijak, protože po skončení ochutnávky, která se tradičně konala v kancelářích v Karlíně, jsem zjistila, že moje zápisky stojí za prd. Prostě jsme s manželem zase skončili u vzpomínání na čas strávený ve sklepě, na pokus Korábových s výrobou sektu skrytý ve sklepě pod kostkovanou dekou, na nálet berušek, kterými jsme byli při procházce kolem Boleradic doslova pokrytí, na první setkání s úžasným sur-lie vlašákem (a na počet lahví tohoto vína, který jsem zcela bez efektu vyplýtvala na marné pokusy o vinnou osvětu mezi příbuzenstvem a přáteli), na úžasnou Frankovku 2008, kterou si doma hýčkáme pro tu správnou příležitost, a další momenty vyvolané vůněmi a chutěmi vzorků, takže zápisků jsem si odnesla minimálně. Přesto se ale pokusím aspoň o pár poznámek k ochutnaným vínům. Protože vinařství už má téměř vyprodáno a čeká na vína nového ročníku, bylo k ochutnání pouze pět vzorků, dalších šest, tentokrát s certifikátem bioprodukce, zajistilo taktéž zajímavé vinařství rodiny Abrlovy z Pavlova.

Kdybych si musela vybrat pouze tři vína, která už budu pít až do smrti, jedním z nich by byl Korábův Ryzlink vlašský 2008 (zbytkový cukr 2 g, kyseliny 6,7 g, 12 % alkoholu), vyrobený tradiční metodou sur-lie. Víno z hroznů sklizených 31. října 2008 ze 43 let starého vinohradu z trati Psinky (Boleradice) zrálo sedm měsíců v sudu na sedimentu jemných vinných kvasnic, se kterými se pravidelně míchalo. Pak bylo bez filtrování a přidání oxidu siřičitého stočeno do lahví přímo ze sudu. Po nalití jemně perlí a i bez "točení" skleničkou intenzivně a zvláštně nahořkle voní mandlemi samozřejmě doplněnými zřetelnou kvasnicovou stopou. Při důkladnějším zkoumání je možné ucítit i závan ovoce, rybízu. Všechny tyto vůně spolu s lehkým štychem oxidace vytvářejí okouzlující kombinaci, ne však na způsob navoněné, bonbonově-květinové moderní pecky, ale vůně, která slibuje totálně jiný zážitek, než na co jsme si za posledních pár let zvykli. Chuť není jednoduchá, víno působí na jazyku hutně a těžce, přitom je velmi suché a v kombinaci s perlením a lehkou ořechovou hořkostí jakoby vysušovalo ústa. Přitom je ale šťavnaté až se sliny sbíhají a láká k dalšímu napití. Úžasné pití.

Neuburské 2008 (c: 6,2 g, k: 5,6 g, a: 11 %) ze 75 let starého vinohradu z boleradické trati Dukejský má vyšší zbytkový cukr než najburk ročníku 2007 z téhož vinohradu. Nulasedmička mě jednoznačně nadchla. Mladé-staré víno, jemné a přitom silné, suché, minerální, se stopami čerstvě mletého pepře. To bylo vlastně víno, které mě přimělo začít se o vinařství Koráb více zajímat. Neuburské o rok mladší je sladší, čitelnější a líbivější. Voní především sladkými hrozny a kandovanou pomerančovou kůrou, je hutné, kulaté, harmonické. I když na předcházející ročník podle mě nemá, Korábovi najburky opravdu umí.

Svatovavřinecké 2008 (c: 2,7 g, k: 6 g, a: 11 %) z 29 let starého boleradického vinohradu Víckov voní ovocně, černým rybízem a višněmi. Višňovou šťávu připomíná i chutí, pusu mám plnou sametové svěží šťávy. Pěkné víno, nenáročné, ale přírodní, neznásilněné, ničím nevylepšované, stejně jako všechna ostatní právě ochutnávaná vína spontánně kvašené. Dobře se pije a je po něm člověku dobře.

Z hroznů ze stejné trati je i Zweigeltrebe 2008 (c: 2,3 g, k: 5,6 g, a: 11 %). Příjemně ovocně vonící víno má odpovídající chuť peckového ovoce s jogurtem. Je obyčejné, jaksi vesnické a venkovní, pro odpočinek u dřevěného stolu ve stínu starého stromu. Povídací víno tomu říkám. A vybavuje se mi právě posezení před Korábovým sklepem, s chlebem se sádlem, se zvonícím kostelem, za zvuků prací a hovoru v sousedních sklepech, při slunci sklánějícím se k lesu nad Boleradicemi. Pohodička.

Posledním vzorkem bylo André 2008 (c: 3,2 g, k: 6,2 g, a: 12,5 %) z hroznů z 25 let starého vinohradu z trati Závist (Horní Bojanovice). Vůně zralých višní se stopou kávy je intenzivní a lákavá. Šťavnatá a poměrně plná chuť s výraznými tříslovinami je divoká, neuspořádaná. Je ještě brzo na otvírání takového vína, potřebuje ohladit hrany a otlouct ostré rohy, které z něj trčí. Zajímalo by mě, jaké bude za pár let. To už se ale nejspíš nedozvím, protože sami Korábovi už jej, myslím, nemají.

S víny Josefa Abrleho jsem se tu setkala poprvé. Samozřejmě jsem věděla, že existuje i čím je tak vyhlášený a čím se zabývá, ale zatím jsem neměla tu čest žádné z jeho vín ochutnat. Věřím, že všichni vědí, čím je vinařství rodiny Abrlovy známé, takže se nebudu o vinařství a celém ekologickém hospodářství rozepisovat (informace zde: http://www.bio-produkty.cz/). Všechna ochutnaná vína byla suchá, z ročníku 2007, z hroznů z trati Slunný vrch (Pavlov) a kromě prvního kabinetního ryzlinku se jednalo o vína jakostní.

Ryzlink rýnský má především hroznovou, lehce oxidativní vůni, chuť je svěží, čistá, lahodná, kyselina výrazná, připomíná limetky, jejichž dochuť ještě dlouho cítím na patře.

Muškát moravský má nečekanou cibulovou barvu a zpočátku téměř žádnou vůni. Teprve po chvíli se uvolní příjemná květinově-citrusová vůně. Při napití mám plnou pusu kulaté, výrazné, šťavnaté chuti. Víno je tělnaté, silné, s dlouhou dochutí, a opravdu výhřevným alkoholem. Myslím, že by si bez problémů poradilo s výraznými sýry nebo těstovinami se smetanovou omáčkou.

Tmavě zlatou barvu s až měděným nádechem má Abrlova Pálava 2007. Dosud jsem pálavám jaksi nemohla přijít na chuť. Až na nepatrné množství výjimek mě nikdy žádná nenadchla. Je jasné proč. Protože jsem nikdy nepila tu od Abrlových! Jemná vůně, tentokrát vůbec ne ten tramínový typ, který mě od většiny pálav spolehlivě odradil. Koření, kandované ovoce, zralé hrozny, výrazné bylinkové aroma. Lahodná, bylinková chuť vyzývá k dlouhému vychutnávání a dalším douškům, ještě dlouho cítím příjemnou chuť hroznové šťávy a bylin. Konečně výborná pálava podle mého gusta.

Cabernet Moravia rosé má přímo nádhernou, tmavě starorůžovou barvu a voní ranými třešněmi. Třešňová šťáva dominuje i chuti, která je harmonická, osvěžující, na rosé i hodně bohatá a plná. Moc pěkné rosé, které vůbec netrpí stigmatem "letního pití". I v lednových mrazech chutná výtečně.

Cabernet Moravia 2007 má, alespoň na kolik jsem schopná v nedostatečném osvětlení rozeznat, jen o něco tmavší barvu než rosé. Ovocně-kořeněná, lehce griotková vůně, je následovaná jemnou, kulatou, nesmírně příjemnou ovocnou chutí. Nedá se to popsat jinak, než že toto víno se prostě pije samo.

André je ovocné se slabým lékárenský nádechem ve vůni. Chuť je poněkud řidší, prázdnější. Kyseliny jsou výrazné, celkově je to nekomplikované, pitné víno, skoro bych řekla na žízeň. Navzdory mladické divokosti je Korábovo André zajímavější, vrstevnatější a příjemnější.

Moc dobrá ochutnávka to byla. Na jednu stranu mi umožnila připomenout si příjemné okamžiky a znovu se pomazlit s víny, které mám moc ráda, na druhou stranu mě seznámila s vinařstvím, které za poznání rozhodně stojí. Za pěkný večer děkuju vinařům i Anovinu.

Počet příspěvků v diskuzi: 9  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5061x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5