O Víně

Jako již tradičně jsme se sešli třetí čtvrtek v měsíci, tedy 18. června 2009, abychom degustovali vybraná vína. Tentokrát pocházela z vinařství Hofbauer v Rakousku. Vzhledem k nádhernému počasí jsme využili přilehlou zahrádku (viz foto) a oslavili rekord, neboť dorazilo 45 návštěvníků. Tento počet ovšem již dále navyšovat nebudeme, je to tak akorát. Dokonce jsme asi 8 účastníků museli odmítnout, už by se prostě nevešli.

Bohužel došlo k problému, který jsme zatím nezažili. Pan Procházka, dovozce tohoto vína, den před tím onemocněl a zastoupil ho kolega Pavel Bauer. Ani teď si nejsem jist, co je lepší, zda degustaci za těchto podmínek „odpískat" nebo být rád, že proběhne. My jsme se rozhodli pro druhou možnost, bylo nám líto zklamat tolik zájemců. Druhý problém se ukázal vzápětí, Pavel musel hodně zvyšovat hlas a občas i to bylo málo, zkrátka příště pomůže mikrofon.

Pavel nejprve představil rakouské vinařství obecně, ačkoliv je to země srovnatelné velikosti s námi, mají zde asi 2,5 krát více vinic. Naopak odrůdová různorodost není přiliš veliká. Rakouská vína nyní hodně bodují na mezinárodní scéně, obecně jim pomáhá „teplý den, studená noc," ovšem rovněž masivní finanční injekce rakouské vlády dávané do reklamy. Mě například šokovalo, když předloni rakouský vinař v Litoměřicích na výstavě rozléval ledovky s tím, že pak jen pošle účet příslušnému ministerstvu a oni mu vše proplatí jako propagaci. Na těchto vínech též leží stín, když se před několika lety zjistilo, že jsou „pančována" fridexem.

Vinařství Hofbauer spadá do oblasti Weinviertel, která leží u našich hranic. Vlastní vinice o ploše 18 ha a existuje už od roku 1615. Spojením tradice a moderní výroby vznikají vína nejvyšší jakosti. Vyrábí se 70 % bílých a 30 % červených vín. Získalo domácí a mezinárodní vyznamenání v Německu, Francii, Anglii, USA a Česku.

Seznam degustovaných vín naleznete v přiložené tabulce. Pro zajímavost jsem nechal i cenu za lahev, všechny měly objem 0,75 litru. Výjimkou bylo jedině ledové víno, tam byla lahvička o objemu 0,375 litru. Zajímavá byla určitě informace, že pro ledovku si zajet do Rakouska se opravdu vyplatí, mají jich opravdu hodně, za velmi dobré ceny a příliš si jich necení. Více je ceněn například bobulový výběr.

Obvykle si hodnocení nechávám na úplný závěr, ale dnes bude myslím dobré to otočit. Vinařství hodně investovalo do nových technologií a je to bohužel (ano, bohužel) znát. Když jsem psal článek o našem klubu (viz tento portál dne 17. června 2009), neodpustil si Honza Čeřovský v komentářích drobný a naprosto přesný špílec, že tolik těch nekomerčních vinařství jsme zase neměli. Má pravdu, ne vždy se povede malého vinaře přemluvit, zkoušíme to ale neustále. Už z toho důvodu, že u větších vinařství často technologie přebíjí nebo uhlazuje přirozenou odrůdovou chuť. Velmi pregnantně shrnula své pocity kamarádka, když řekla: „Když jste tady měli toho Kříže, tak jsem 4 jeho vzorky okamžitě vylila, ale dva mě naprosto nadchly. Teď jsem sice nevylila nic, ale nadšená nejsem ani z jednoho." Neboli jsme opět narazili na typický problém, kdy větší vinařství nechtějí riskovat a raději produkují sice dobrá, ale ničím příliš zajímavá vína. Vinařství řadu vín moderně uzavírá šroubovacím uzávěrem, potenciál ke zrání je údajně až 30 let (já bych to tedy neriskoval a hlavně nevydržel) a to za odrůdou jsou názvy poloh vinic.

Co jsem si poznamenal ke vzorkům:
1. Veltlínské zelené
Typická chuť do mandlí, příjemné, chutné, dobře pitelné víno, suché.

2. Neuburské
Podivná chuť, nevyvážená, neoslovilo mě.

3. Cuvée
Složeno ze 4 odrůd, nejvíce přítomen tramín. Opět mi kombinace přijde spíše nezajímavá, nevím, co tím chtěl vinař říci.

4. Chardonnay
Příjemné víno s ovocným nádech, v chuti nasládlejší, docela dobré.

5. Rulandské bílé
Příjemné víno, opět mám ale problém určit nějakou dominantní chuť, zážitek nebo vjem.

6. Ryzlink rýnský
Má potenciál k dalšímu vyzrávání, v chuti sladší dochuť, na mě dost fádní.

7. Rosé
Dobře udělané víno s příjemným zbytkovým cukrem, příjemně se pije, konečně víno k okamžité spotřebě, které si na nic nehraje. Vítěz závěrečné loterie si vybral právě toto.

8. Blauburger
Červená vína zrají na starých dubových sudech, zde krásná tmavá barva, drsná dochuť do peckovin, příjemné.

9. Zweigeltrebe
Příjemné, pitelné, typická dochuť do višní.

10. Rulandské modré
Typická cihlová barva, příjemná chuť - vanilka (že by přeci jen zapracoval sud?)

11. Sekt
Kamarád zhodnotil - to už snad někdo pil. Tak zlé to nebylo, ale nijak mě neoslovilo. Ale mě obecně šumivá vína nejedou, berte mě tedy s rezervou.

12. Tramín
Krásná vůně, v chuti už lehká nazrálost, pěkné víno za myslím rozumnou cenu.

Co říci závěrem? Určitě poděkovat majitelům, obsluze Verče a Míše plus kuchařce Petře za ochotu a pomoc, Pavlovi za odprezentování vín. Nemíním zastírat, ačkoliv tyto degustace spolupořádám, že mě tato příliš nenadchla, ani předváděnými víny, ani atmosférou. Avšak na duchu neklesám, neboť jak napsal velký spisovatel Stephen King: „Jenom ten, kdo vypije stovky litrů mléka, ocení chuť smetany. A jenom ten ocení mléko, kdo občas vypil zkyslé." Teď si dáme dva měsíce přestávku a v září uvítáme firmu Gedevani s gruzínskými víny. Těším se moc a všem zde přeji příjemnou dovolenou.