O Víně

Müller-Thurgau


Barva: bílé

Synonyma: 

Müllerka, Müllerovo (SR), Riesling x Sylvaner (Rakousko, CH, Luxemburg), Rivaner (Rakousko, DE, Luxemburg), Rizvanac Bijeli, Rizvanec (Chor, Slov).



Výskyt ve vinařských oblastech: 

Velkopavlovická (příhodně položené svahy), Brněnská, Žernosecká, Mostecká, Čáslavská, Strážnická, Uhersko-Hradištská, Kyjovská, Mikulovská, Znojemská. Malokarpatská, Južnoslovenská, Nitrianska, Stredoslovenská, Východoslovenská, Tokajská (SVK).


Zastoupení ve vinicích: 

11,2 % na veškeré ploše vinohradů ČR (před deseti lety to bylo 18 %). Průměrné stáří vinic této odrůdy činilo v roce 2005 21,6 let.


Původ: 

Müller Thurgau je středně pozdní moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera). Odrůdu vyšlechtil Prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau, v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku. Zde v rámci své šlechtitelské činnosti vypěstoval asi 150 semenáčů, které s sebou později přinesl do Wädenswilu ve Švýcarsku, kam se přestěhoval. Tam v roce 1891 zaujal jeho technika H. Schellenberga semenáč č. 58, který, byl dále selektován a stal se základem odrůdy.
Švýcarské synonymum odrůdy je Riesling-Silvaner, dlouho se totiž předpokládalo, že jde o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené, tedy Silvaner. Například i v Německu a ve Slovinsku používané synonymum Rivaner se opírá o tuto domněnku.
Později, po dvou předchozích, také mylných verzích, které určovaly za rodičovské odrůdy Ryzlink rýnský klon Gm 88 x Ryzlink rýnský klon Gm 64 (1994), respektive Ryzlink rýnský x Chasselas de Courtiller (1997), dokázal kolektiv pracovníků IfR Geilweilerhof v Siebeldingenu (Německo, 2000) genovou analýzou, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská (Madeleine Royale).
Odrůda MT se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy, ale i do zámoří. Tradičními oblastmi pěstování jsou Německo, kde se roku 2007 pěstovala na 13.824 hektarech (13,7 % plochy vinic), Rakousko, kde bylo vysazeno 5.236 hektarů (7,8 % plochy vinic), Švýcarsko, Maďarsko (8.000 ha), dále je pěstována například ve Francii (součást AOC Moselle, 7 klonů, ale roku 2008 pouze 5 ha), Belgii, Nizozemsku, v Dánsku, Lucembursku apod., celosvětově roku 2007 na cca 42.000 hektarech. Jednoznačně se tak jedná o nejúspěšnější novokřížení. V Německu je registrován i tetraploidní klon, zapsaný v katalogu odrůd VIVC jako samostatná odrůda.
Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 1941. Je registrována i na Slovensku, kde roku 2004 tvořila 8,64 % plochy vinic. V ČR se pěstuje ve všech podoblastech obou vinařských oblastí a tvořila roku 2004 11,2 % veškeré plochy vinohradů (roku 1994 to bylo 18 %, roku 2010 již 10 %). Průměrné stáří vinic této odrůdy v ČR činilo v roce 2010 asi 26 let. Nejhojnější je v oblasti Čechy a v moravských podoblastech Slovácká a Znojemská. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, Alois Tománek, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice, ŠSV Velké Pavlovice, VÚRV Praha-Ruzyně a Výzkumná stanice vinařská Karlštejn.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org


Charakteristika odrůdy: 

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Müller Thurgau je jednodomá dřevitá pnoucí liána dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[1] Úponky révy jsou středně dlouhé, umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je středně bujný s poměrně tenkými, polovzpřímenými až vodorovnými letorosty. Včelka je bělavá, ochlupená, okraje jsou intenzívně červené. Internodia a nodia jsou zelená s hnědavě červenými pruhy, lysá, pupeny jsou velmi slabě pigmentované antokyaniny. Vrcholky letorostů jsou otevřené, světle zelené až žlutavé s načervenalým až bronzově hnědým nádechem, průměrně a stejnoměrně pigmentované antokyaniny, středně silně bíle vlnatě ochmýřené. Mladé lístky jsou žlutavé, bez pigmentace antokyaniny, slabě, pavučinovitě ochmýřené. Jednoleté réví je světle žlutavě hnědé, po délce tmavohnědě rýhované, eliptického průřezu. Zimní pupeny jsou středně velké až velké, široké.
List je velký, neurčitě zvlněný, tvar čepele okrouhlý až pětiúhelníkový, pětilaločnatý nebo sedmilaločnatý s hlubokými horními bočními výkroji, které jsou překryté a mají oblé dno. Vrchní strana čepele listu je tmavě zelená, slabě puchýřnatá, spodní hladká až slabě ochmýřená, zoubkování na okraji listu je poměrně výrazné, žilnatina listu v oblasti napojení řapíku je velmi slabě pigmentovaná antokyaniny, řapík listu je středně dlouhý, stejně dlouhý, jako medián listu, načervenalý, řapíkový výkroj je lyrovitý, lehce překrytý se zaostřeným eliptickým průsvitem, někdy je ohraničený žilkami. Listy se na podzim barví tmavě žlutě.
Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou malé až středně velké (12-16 x 10-15 mm, 1,6-1,8 g), okrouhlé až krátce eliptické bobule nestejné velikosti. Slupka je středně silná, průměrně ojíněná, barva žlutozelená, při plném vyzrání zlatožlutá. Dužina je zpočátku křupavá, při přezrání měkká, řídká a šťavnatá, nezbarvená, jemně muškátové chuti, s 2-3 semeny. Stopečky bobulí jsou středně dlouhé, lehce oddělitelné. Semeno je hruškovité, středně velké, zobáček je krátký. Hrozen je středně velký (12-15 x 8-11 cm, 126 g), kuželovitý, středně hustý, s křidélky, s krátkou, slabě lignifikovanou stopkou.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org


Charakteristika vína: 

Barva: světle žluto-zelená
Vůně: jemná muškátová až kopřivově broskvová
Chuť: harmonická chuť s nižším obsahem kyselin a příjemnými aromatickými látkami, extraktivní.
Za 120 let se rozšířila do všech severních vinohradnických oblastí v Evropě. Má přitom vlastní buket, na druhou stranu vysoký výnos i v horších polohách a půdách. Víno je pro nižší kyseliny harmonické až měkčí, středně plné s příjemnými aromatickými látkami. Pro tyto aromatické látky a nižší obsah kyselin bývá často používán do směsí s pozdně zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin.


Zvláštnosti: 

Jedná se o lehčí, ušlechtilé víno. Je vhodné do různých směsí a spolu s Ryzlinkem vlašským a Veltlínským zeleným je hlavním základem našich známkových vín.
Odrůda vhodná k pěstování v obou vinařských oblastech ČR.


Vhodnost k pokrmům: 

Maso, ryby: telecí pokrmy, ryby
(pstruh, candát, štika), šunka.
Sýry: bílé měkké sýry.
Ostatní: předkrmy, zeleninové polévky.

Počet zobrazení stránky: 6733x