O Víně

Archeologické nálezy v Marks Tey hrabství Essex a v Hoxne hrabství Suffolk svědčí o výskytu révy vinné na území dnešní Velké Británie již v dobách pravěku. Oba nálezy pocházejí z doby pleistocénu, přesněji řečeno z hoxnianského interglaciálu, což je doba meziledová.

O tom, že se víno na ostrovech konzumovalo ještě před příchodem Římanů, svědčí nálezy zbytků amfor. Je známo, že keltský kmen Belgae, jehož členové uprchli před okupací Římanů ze severní Galie a připluli v roce 75 před Kristem k břehům britských ostrovů, byli fenomenální konzumenti vín pocházejících z dnešní Itálie. To si nechávali posílat plavidly po moři i do svého nového domova, a to podél pobřeží Atlantiku, přes Bretaň, Normandii a ostrov Guernsey na Hengistburský poloostrov, který se nachází mezi dnešními přímořskými letovisky Bournemouth a Christchurch v hrabství Dorset. Není pochyb, že staří Římané, kteří dobyli území jižní Anglie v polovině 1. století, s sebou přivezli nejen své víno, ale i sazenice révy vinné.

Víno a jiné zdraví prospěšné nápoje vyráběly také středověká opatství v Anglii a Walesu. V unikátním soupisu všech majetků  Domesday Book, prvním sčítání lidu, domovů, dobytka a pozemků v historii vůbec, který si v roce 1086 nechal zhotovit Vilém Dobyvatel, aby měl dokonalý přehled o získaném jmění svého nového království, se hovoří o 38 vinicích, jež jsou převážně v majetku opatství a klášterů. V té době 1 milion obyvatel tehdejší Anglie pil výhradně pivo, zatímco aristokratičtí dobyvatelé z Normandie holdovali vínu, jehož místní produkce stěží vystačila uspokojit jejich žíznivá hrdla.

Zlatý věk

Anglické vinařství dosáhlo tzv. zlatého věku mezi 12. a 14. stoletím, během dlouhého období tepla. Problémy nastaly v době, kdy mořské proudy náhle změnily směr a teplá anglická léta se změnila ve vlhká a studená. Další ránu pro místní vinařství představoval sňatek Jindřicha II. s Eleanorou Akvitánskou. Oblasti Touraine, Gaskoňsko a celá Akvitánie včetně Bordeaux se tak staly součástí Jindřichova impéria, což přineslo jisté daňové úlevy místním obyvatelům, ale naopak to znamenalo, že se jejich vína na anglickém trhu prodávala mnohem levněji než vína anglická. Tento stav přetrval až do konce stoleté války v roce 1453. Během této doby tak bylo vyklučeno na 1300 plodících vinohradů. Pěstování stolních a okrasných odrůd však nadále pokračovalo. Není bez zajímavosti, že nejstarší keř révy vinné, the Great Vine of Hampton Court, který byl vysazen v roce 1768 v královském paláci poblíž Richmondu jihozápadně od Londýna, dodnes dává asi 250 kg hroznů odrůdy Muscat de Hambourg (Muškát hamburský).

Výstřelek excentriků

Dějiny moderního vinařství Velké Británie se začaly psát v roce 1951, kdy důstojník britské armády ve výslužbě, Sir Guy Salisbury-Jones, vysadil vinohrad v Hambledonu hrabství Hampshire. Po dvě desetiletí bylo anglické vinohradnictví považováno za výstřelek excentriků, kteří chtěji promarnit své peníze v tak riskantním podnikání.

Až koncem 70. let minulého století se vinařství zprofesionalizovalo a byl zahájen aktivní výzkum odrůd révy vinné vhodných pro pěstování v těchto okrajových klimatických podmínkách. Významnou roli v nově se etablujícím vinohradnictví a vinařství hrály faktory jako pečlivý výběr stanovišť, klonová selekce, vhodné odrůdy a podnože, technologické povědomí a fermentace i zrání v dubových sudech.

Ačkoliv Golfský oceánský proud příznivě ovlivňuje klimatické podmínky britských ostrovů, velká vzdálenost od rovníku má vliv na uzrávání hroznů, neboť optimální zeměpisná šířka pro vinohradnictví je mezi 30-50 stupni. Nejseverněji položenou anglickou vinicí je bezpochyby  Whitworth Hall Vineyard, County Durham (55º severní šířky), ve Walesu je to pak vinice Ty Croes (53,5 º severní šířky), která se nachází na ostrově Anglesey, zatímco The Polycroft na ostrově Lewis ve Skotsku (58,5º severní šířky) je nejsevernější vinice Velké Británie vůbec.

Mezi hlavní problémy této marginální přímořské oblasti patří chladné deštivé počasí v průběhu kvetení révy, špatné nasazení bobulí, podzimní deště a nedostatečné dozrávání hroznů. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, srážkový úhrn na britských ostrovech není vyšší než v jiných podobných vinohradnických oblastech Evropy, je však rozložen po dobu celého roku poněkud chaoticky. Za zmínku také stojí vládní nařízení týkající se zavlažování a omezení užívání vody v zemědělství v případech suché zimy, které bývají stále častější.      

Anglie je na víno

Tento titulek skvěle parafrázuje název jedné z vydařených publikací Benjamina Kurase  „Anglie je na houby". Stejně jako anglické lesy, které jsou plné vynikajících jedlých hub, o kterých téměř nikdo z místních obyvatel nemá zdání, dávají anglické vinice výtečná vína, která začínají sbírat medaile na soutěžích vín po celém světě a o kterých se začíná hlasitě mluvit na druhé straně kanálu La Manche, aniž by to většina Angličanů věděla.

Dnes se totiž vinohradnictví a vinařství Anglie a Walesu posunulo na vrchol profesionální úrovně. Rozloha vinic se vyšplhala z 500 hektarů koncem milénia na současných 1500. Nejlepší tichá bílá vína v Anglii a Walesu tradičně dávaly odrůdy Bacchus, Seyval Blanc, Reichensteiner, Ehrenfelser, Auxerrois, Müller-Thurgau a Madeleine x Angevine 7672, unikátní kříženec vyšlechtěný Georgem Scheuem v 30. letech minulého století, který si v této zemi našel ideální podmínky. Pro výrobu tichých červených vín to byly a nadále jsou odrůdy Rondo a Dornfelder. Avšak dnes je většina původní výsadby německých novošlechtěnců a francouzsko-amerických hybridů v Anglii nahrazena šampaňskými odrůdami Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier, které  reprezentují téměř polovinu výsadby.

Poptávka vín převyšuje nabídku a vzhledem k tomu, že víno jako luxusní výrobek podléhá vysokému zdanění a jeho výrobci nedostávají od vlády žádné subvence, jedná se o produkt, který není zrovna levný. V širokých nabídkách vinoték a specializovaných obchodů s víny, ve Velké Británii zvaných Off Licence, lze tradičně najít všechna vína z celého světa, ovšem vína z Anglie a Walesu v nich zpravidla nespatříte a je třeba jít rovnou do vinařství, která nabízejí prohlídky, degustace i agroturistiku.

Významná vinařství v Anglii a Walesu:

Biddenden, Chapel Down, Hush Heath Estate, Lamberhurst, Meopham Valley, Tenterden  (všechna v hrabství Kent), Nyetimber, Breaky Bottom, Carr Taylor, Ridgeview (všechna v hrabství Sussex), Coates & Seely (Hampshire), Denbies (Surrey), Camel Valley (Cornwall), Sharpham (Devon), Partridge Vineyard (Dorset), Moorlynch (Somerset), Stanlake Park (Berkshire), Chiltern Valley (Oxford), Harling a Railway Vineyard (Norfolk), Bruisyard (Suffolk), New Hall (Essex), a‘Becketts (Wiltshire), Barton Manor (Isle of Wight), Château Le Catillon (Jersey), Chilford Hundred (Cambridgeshire), Three Choirs (Gloucestershire), Frome Valley (Worcestershire), Pengethley Manor a The Global Winery (Herefordshire), Wroxeter Roman Vineyard (Shropshire), Parva Farm (Monmouthshire, Wales), Croffta a Llanerch Vineyard  (Glamorgan, Wales), Halfpenny Green (West Midlands), Leventhorpe a Holmfirth Vineyard (West Yorkshire), Ryedale Vineyards (North Yorkshire).

Nyetimber v hrabství Sussex je se svými 174 hektary vinic, z nichž ročně sklidí 1000 tun hroznů, největším podnikem v zemi a nejvýznamnějším hráčem na scéně šumivých vín. Plumpton College, která se nachází rovněž v hrabství Sussex, je známá vinařská škola s vlastními vinicemi, jež začala dávat na trh zajímavá vína (podle Hugh Johnsona je jejich Pinot Noir 2009 nejlepší červené víno Spojeného království a za zmínku stojí rovněž klasická šumivá vína The Dean NV a Dean Blush NV).

Klasifikace vín

Klasifikace vín z Anglie a Walesu je poněkud problematická. Mnoho úspěšných odrůd a novošlechtěnců pro jejich výrobu vzniklo totiž křížením révy vinné Vitis vinifera s hybridy, na které se zákonodárci EU nedívají shovívavě. Vína se uvádějí do oběhu jako: Quality Wines, Regional Wines nebo UK Table Wines. Pozor na označení British Wine, které se vztahuje na podřadný nápoj lahvovaný ve Velké Británii a vyrobený z dovezených hroznových moštů původem např. z Kypru, což je stále historickým přežitkem, který se datuje z počátku minulého století.

New Champagne

Jak bylo již řečeno, anglická šumivá vína ze šampaňských odrůd, která jsou v posledním desetiletí vysoce oceňována na mezinárodních vinařských soutěžích, vskutku upoutávají pozornost obchodníků a investorů, a to nejen do jejich konečných produktů, ale i co se týká zakládání nových vinohradů v těchto oblastech. Přední vinařský odborník Hugh Johnson popisuje místní šumivá vína jako ovocitá a svěží, s výraznou kyselinkou, která jsou vhodná ke konzumaci nejen jako mladá, ale stejně jako ročníková vína ze Champagne, získají na kráse až po několikaleté archivaci (10+ let).

Navíc si v poslední době vinohradníci v oblasti Champagne dělají vrásky z nedostatku kyselin v jejich základních vínech pro výrobu svých věhlasných bublinek a začínají obracet svoji pozornost k břehům jižní Anglie. Vskutku, některé firmy ze Champagne provádějí v současnosti na druhé straně kanálu La Manche důkladné průzkumy. Jižní Anglie se totiž vyznačuje stejným půdním složením a křídovým podložím jako oblast Champagne, kde se začíná šeptat o potřebě zvýšit obsah kyselin v základních vínech. Globální oteplování se stává předmětem diskuzí v regionu odjakživa vnímaném jako chladný, kde se vinaři nemuseli o obsah vysokých kyselin, tolik potřebných pro výrobu šampaňských vín, nikdy obávat. Kyseliny prostě existovaly stejně jako daně a smrt... Navíc je průměrná roční teplota v jižní Anglii o 1 stupínek nižší. A tak není divu, že jedna ze slavných šampaňských vdov a majitelka největší rozlohy vinic v oblasti Champagne, Carole Duval-Leroy, investovala do výsadby vinic se šampaňskými odrůdami v hrabství Dorset. Proslýchá se, že spolu se Stevenem Spurrierem (časopis Decanter), budou podávat jejich první cuvée právě u příležitosti 30. olympijských her.