O Víně

Už podruhé jsme poslední předvánoční týden vyrazili s manželem a dalšími dvěma páry na večeři a pokec do penzionu Trautenberk ve Studenci v Krkonoších (www.trautenberk.cz) a už podruhé to bylo moc fajn. Celý dlouhý večer jsme si mohli k povedenému jídlu (předkrm - výborný tatarák snědený společně, hlavní chody - různé hovězí steaky, různé dezerty) objednávat lahve vína, aniž bychom si udělali díru do peněženky. Domluvili jsme se, že z toho uděláme takový milý předvánoční zvyk.

Nečekejte žádné vinné specialitky nebo zázraky, ale počítat můžete se slušným rozsahem moravských vín od jakostních po výběry z hroznů, mj. od Vinařského domu VINOHRAD CZ, Vinselektu Michlovský, Františka Polehni z Blatnice pod Sv. Antonínkem nebo Petra Skoupila z Velkých Bílovic, při jejichž výběru šlo především o vhodnost do gastronomie.

Na úvod jsme zabrousili k VINOHRADU CZ, který mě tu loni opravdu překvapil. Název mi tehdy nic neříkal a proto mi ta firma přišla taková nějaká pofiderní. Navzdory tomuto předsudku byla obě vína, která jsme si tehdy objednali, pěkně odrůdová, příjemná a výborně doplňující pokrmy. Letos byl Trautenberkův vinný lístek rozšířen o řadu FLÓRA PÁLAVA, všechno ročník 2007 (ani nevím, jestli v předcházejících ročnících tuto řadu vyráběli, ale hádám, že ne). Pěkné lahve jsou pokryty kolem dokola etiketou s květinovým motivem. Etiketa možná maličko evokuje FLOWER LINE od Mikrosvínu, ta vinohradí je ale umírněnější a líbí se mi mnohem víc. Kabinetní Müller-Thurgau z mikulovského Turoldu byl lehce muškátový, s lahodnou, hladivou hroznovou chutí, moc příjemná kyselinka vydržela na jazyku dostatečně dlouho. S 1,2 gramy zbytkového cukru, s 6,2 gramy kyselin a milosrdnými 11,6 % alkoholu je toto víno ideální společník k večeři, ale i k posezení na zahrádce pod teplým zapadajícím sluncem.

Dost romantiky, jede se dál. Přišel na řadu tatarák, takže jsme sice zůstali u VINOHRADU CZ, ale tentokrát jsme sáhli po červeném. Kabinetní Frankovka z tratě Pod Martinkou v Horních Věstonicích (zbytkový cukr 1,6 gramů, kyseliny 5,3 gramy, 12,9 % alkoholu) měla krásnou rubínovou barvu s impozantní jiskrou a s fialkovými odlesky a na kabinet nečekaně plnou chutí švestek s kořeněným šmrncem. Zpětně neváhám hodnotit toto víno jako vítěze večera. V e-shopu lze tato vína koupit za 128 a 141,- Kč, Trautenberk si účtoval něco kolem 230,- Kč.

Rulandské bílé 2005, pozdní sběr od Vinselektu, se stalo dočasným návratem k bílým odrůdám. Suché víno z řadyStandard (počmárané, pocákané etikety, které se mi nelíbí kvůli použitým barvám, ale které se drží na trhu už dlouho, takže to bude asi další můj neopodstatněný problém) z tratě Staré v obci Dobré Pole mělo vůni květového medu (ten já nerada, jsem vyznavačem lesního medovicového, ale koho to zajímá, že?) a ovocnou, možná trochu broskvovou chuť. Příjemné, osvěžující, nenáročné.

S Vinselektem jsme se definitivně vrátili k červeným vínům, protože macaté steaky už volaly po snědení. Suché kabinetní André 2005 z Dílů za Vinohrady z obce Hovorany opět z řady Standard bylo svěží, lehké, borůvkové chuti, ale poměrně slabého těla a krátké dochuti. V porovnání s vinohradí Frankovkou slabota.

Cabernet Sauvignon 2006, suché jakostní víno Petra Skoupila z velkobílovické trati Nová hora, překvapilo svou pěknou vůní tmavého bobulového ovoce, při polknutí ústa i nos naplnila docela plná a výrazná chuť i vůně černého rybízu. K zapití všech těch kořeněných pfeffer steaků a rancher steaků ideální. Alkohol 13 % v tomto případě ani nijak nepřekážel. Poslední tři vína lze zakoupit v e-shopech vinařství za 85,- Kč(Skoupil) nebo 120,- Kč (obě vína od Michlovského), v restauraci jsme zaplatili zhruba 150,- Kč za každou lahev.

Na závěr jsme si nechali jedno z dražších vín - Rulandské modré 2003, pozdní sběr, z řady CHATEAU DOWINA opět z Vinselektu. Domnívala jsem se, že jsem si etiketu vyfotografovala v detailu, abych si mohla doma opsat údaje z ní, ale chyba lávky! Fotku nemám, v e-shopu už víno není, takže o něm nevím nic. Jen to, že znovu po něm nezatoužím. Víno sytě granátové barvy vonělo šťávou z černých nahořklých višní a chutnalo pro změnu po višních zralých a sladkých doplněných docela pěknou kyselinkou. Chuť ani vůně nezapřely vliv dubového sudu. Nějak mě ale neoslovilo, přiznávám ale, že svou roli mohla hrát i značná ovíněnost a přejedenost. Rulanda modrá této řady, ale ročníku 2005, se v e-shopu prodává za necelých 240,- Kč. Trauntenberk chtěl přes 400,- Kč, což už mi moc fajn nepřipadlo.

S cenami, kvalitou i podáváním ostatních vín i s pokrmy jsme ale byli spokojeni. Na rozdíl od cen, na které jsme zvyklí z pražských restaurací (pokud vůbec mají nějaký vinný lístek), nejsou ceny v tomto penzionu z žánru fantasy. Jestli to před příštími Vánocemi zase vyjde, nebudeme váhat. Pokud se chystáte na lyže, Trautenberk je pěkné místo, kam se vám večer bude chtít vrátit.