O Víně

Třetí část putování bych začal v Gruzii. Nedávno jsem na jedné ruské stránce o víně četl názor, že současná gruzínská vína jsou buď odporná nebo předražená. Nevím, do jaké míry se tu odrazily současné napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Gruzie je ale pro vinaře významná už tím, že je považována za jednu z kolébek vinařství. Pěstují zde mnoho místních kvalitních odrůd, které se rozšířily do dalších zemí bývalého SSSR, například do Moldávie.

Z bílých odrůd jsou nejznámější Rkaciteli (Rkatsiteli) a Mcvane (Mtsvane). Z nich se vyrábí gruzínské bílé č. 1 - Cinandali (cca 80 % Rkaciteli a 20 % Mcvane). Je to kvalitní víno slámově žluté barvy. Mcvane znamená zelený, pěstuje se hlavně v Kachetii a dává velmi aromatická vína. Rkaciteli je prastará odrůda, doložená již před 5000 lety. V bývalém SSSR byla nejrozšířenější bílou odrůdou vůbec. Z modré odrůdy Saperavi se vyrábí výborné víno Mukuzani. Má intenzivní barvu, vyšší kyseliny, je vhodné k archivaci.

Teď se přesunu na západ, do Středomoří. Nejprve bych se krátce zastavil na Kypru. Tady jsem narazil na zajímavé víno Saint Panteleimon s vůní melounu a ananasu z pravokořenné révy místní bílé odrůdy Xynisteri, která se společně s odrůdou Mavro používá do zdejších sladkých vín Commandaria.

Milovníky francouzských a italských vín asi zklamu, rozebírat tyhle vinařské velmoci je nad mé síly, ale všimnu si alespoň dvou jejich ostrovů, Sardinie a Korsiky. Ty nejsou tak veliké a z hlediska regionálních odrůd jsou určitě zajímavé. Na Sardinii dělají zajímavá a dobrá vína, na jejichž původ poukazuje „di Sardegna" v názvu. Všiml bych si tří. Vynikající víno je Cannonau di Sardegna. Cannonau je místními většinou považováno za samostatnou odrůdu, jinde se uvádí, že jde jen o variantu známé španělské Garnachy. Údajně díky zvláštnímu zpracování nejzdravější víno na světě. Určitě ale stojí za ochutnání. Jedná se o tmavé, harmonické voňavé víno. Dalším červeným je Monica di Sardegna, která nenese dívčí jméno, jak by se mohlo zdát, ale připomíná mnichy, kteří tato vína dřive vyráběli. Monica je zřejmě také španělského původu a dává rubínová vína lehčího stylu. Z bílých bych jmenoval Vermentino di Sardegna. Vermentino se pěstuje také v Toskánsku a Ligurii a dává slámově žlutá vína s jemnou vůní a lehkou hořčinkou v dochuti. Vermentino bychom našli také na Korsice, kde má ale pro zdejší jména typickou koncovku -u, tedy Vermentinu. Dále se zde pěstuje Niellucciu, vlastně italské Sangiovese a originální modrou odrůdou je Sciaccarellu, „křupavé", s typickou papričkou ve vůni i chuti.

Do bližšího rozebírání Španělska se mi nechce ze stejných důvodů jako u Francie a Itálie, i když by jistě bylo o čem mluvit. Ale zabývat se typickou národní odrůdou Tempranillo by bylo jednoznačně nošení dříví do lesa, tak alespoň jednu zmínku a Airén. Nejrozšířenější bílá odrůda nejenom Španělska, ale na světě (přes 300 000 ha) paradoxně k mému tématu taky patří, protože se snad mimo Španělsko už jinde moc nepěstuje.

Raději přeskočím do sousedního Portugalska. Tato poněkud odlehlá země má dokonce spoustu místních odrůd s pro nás dost exotickými názvy. Jen pro zajímavost, krátký (a neúplný) výčet: Alfrocheiro, Alvarinho, Antao Vaz, Arinto, Baga, Castelao, Encruzado, Malvasia Fina, Roupeiro, Tinta Barroca, Tinta Cao, Touriga Franca, Touriga Nacional. Pár jsem jich ochutnal, ale docela pochybuji, že některý našinec zvládl všechny. Tak se pokusím přiblížit jen některé. Tak třeba Arinto a Alvarinho se hojně využívají na známé Vinho Verde (mimochodem, pro mě nic moc), první plodí až moc, druhá málo. Antao Vaz dává nejlepší bílá vína v Alenteju, Encruzado zase v Dau. Z červených je třeba na prvním místě jmenovat Tourigu Nacional. To je zřejmě nejcennější portugalská odrůda. Plodí sice málo, ale je považována za nejlepší pro výrobu portských vín. Používá se i pro výborná suchá vína, často ale míchaná s jinými odrůdami, dost běžně s Aragonezem, což je místní název pro Tempranillo. Vína bývají temná, elegantní, s výraznějšími tříslovinami. Tinta Cao je další z odrůd používaných na portské. Alfrocheiro je kvalitní odrůda, pěstovaná hlavně v regionech Dao, Ribatejo a Alentejo a dávající tmavá vína s vůní ostružin. Také se často sceluje s Tourigou Nacional.