O Víně

25.02.2008 Lukáš Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Rulandské šedé očima vinařů

První a úvodní článek tématického týdne, který prakticky otevírá celé týdenní dění okolo uvedené odrůdy máte nyní na svých monitorech. Dovolte mi tedy několik úvodních statistických vět, než předám psané slovo našim českým i moravským vinařům. Mojí strategií a snahou bylo oslovit co nejvíce převážně spíše středních a menších vinařů. Přestože jsem zdaleka nemohl obsáhnout všechny, snad vás celkem pestrý výběr nezklame a leccos nového se dozvíte. A nyní trochu statistik.

Celkem bylo osloveno 37 vinařství a to prosím v listopadu 2007. Plnohodnotnou odpověď zaslalo zpět 14 vinařů, což představuje přibližně 38 % úspěšnost. Číslo je to opravdu malé. Naši vinaři si stále na dotazy a kontakty nezvykli nebo prostě nechtějí odpovědět. Času bylo opravdu dost. Bylo zde počítáno i se svátky a jinými těžkostmi. Všehovšudy 3 měsíce čistého času. Domnívám se také, že mnoho uvedených emailových adres je již nepoužívaných, ale stále k nalezení na různých stránkách i samotných výrobců, což uvádí v omyl jak nás, tak i mnohé potenciální zákazníky. V odpovědích níže tedy naleznete ty vinaře, kteří měli zájem a čas pohrát si s odpověďmi. Z mnohých poznáte i časový nátlak na vinaře. Proto si zejména těchto velmi vážím a všem zúčastněným vinařům mnohokrát děkuji. Poděkování je na místě také panu Marcinčákovi, který se z časových důvodů alespoň omluvil a také Jiřímu Hortovi, který uvedl, že odrůdu Rulandské šedé nepěstuje. I takové odpovědi se cení! Nemohu pochopit, proč v době vymožeností, jako je email a internet, vinaři prostě nereagují. Vždyť pro sepsání odpovědí stačí 10 až 15 minut! Zvláště pak, pokud mají na vlastních stránkách tyto kontakty uvedené.

Na druhou stranu se o mé osobní překvapení postarali velmi pohotoví vinaři, jako pan Nepraš (Reisten), pan Šebesta a pan Bunža, kteří nejenže reagovali velmi rychle, ale přispěli také měrou vrchovatou. Bez jejich přispění by byl článek poloviční :-). Nyní tedy pouštím ke slovu oslovené:


1. Jaké máte zkušenosti s odrůdou Rulandské šedé ve vinici? Jak se vám jeví vhodnost pěstování ve vašich podmínkách a na jaké půdě ji pěstujete? Vyžaduje tato odrůda nějakou speciální péči ve vinici?

Vinařství Tetur, Velké Bílovice - S touto odrůdou jsou samé dobré zkušenosti. Pro vinařskou obec Velké Bílovice velmi vhodná odrůda.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš), Valtice - Burgundské šedé - Pinot gris, má obdobné nároky na půdní a mikroklimatické podmínky, jako celá burgundská rodina (Pinot blanc, Pinot gris, Chardonnay a Pinot noir). Vše je již předznamenáno jejím geografickým původem. V její vlasti, v Burgundsku není již vliv moře dominující. Převážná část nejlepších poloh na Cote ď Or má zásaditou půdní reakci s větším, či menším obsahem vápna. Nejlepší polohy pro Pinot gris v Alsasku jsou také vápennaté spraše. Proto lze jednoznačně říci, že v okolí Pálavy jsou podmínky pro jeho pěstování ideální. Tím však nechci nic ubírat pinotům z pavlovicka či roudnicka a mělnicka. Domnívám se, že u těchto vín je nesmírně důležitá vysoká mineralita, která umožňuje pozitivní a dlouhý vývoj vín v lahvi. Mám s touto odrůdou velmi dobré zkušenosti v půdách s obsahem vápna nad 10 %, ve vinici U Božích muk v Pavlově se obsah vápna pohybuje kolem 40 %. Pro kvalitu hroznů je nesmírně důležitá vhodná podložka, v našem případě SO4, která tlumí růst a snižuje potřebu zelených prací a zajišťuje vzdušnění keře s dobrým osluněním hroznů.

Víno Hort (Jiří Hort), Znojmo - Rulandské šedé nemám a ani nevyrábím.Takže někdy příště na jiné téma.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Velice dobré, stálá kvalita hroznů, dobrá cukernatost, odolná vůči plísním a chorobám. Podmínky pro pěstování jsou vhodné v naší lokalitě, půda je hlinito-písčitá. O tuto odrůdu se ve vinici pečuje stejným způsobem, jako u ostatních odrůd.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Rulandské šedé je odrůda která tvoří velkou část našich vín, v letošním roce to je téměř 20 % z celkové produkce. Zkušenosti s vínem mám druhý rok, takže pramalé.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Vlastní zkušenosti mám pouze krátkodobé a to 4 roky. S burgundskými odrůdami jsem velmi spokojen, jak po stránce množství, ale samozřejmě i cukernatosti. Jediné co trápí nejen mě, ale i kolegy, je kompaktnost hroznů a jejich následná hniloba. Nicméně se to dá vcelku dobře řešit klony a cílenými zelenými pracemi. U nás na mělnicku máme převážně lehčí, záhřevnější sprašovité půdy s vyšším obsahem vápna. Na kterých se burgundské révě daří, dalo by se říci už staletí.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Rulandské šedé patří k našim nejlepším bílým vínům. Hrozny dosahují nejvyšší cukernatosti ze všech bílých odrůd, pěstujeme ji na orné půdě s čedičovým vyvřelým podkladem a na výsypce pokryté cca 30-40 cm ornice. Speciální péči nevyžaduje.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Zkušenosti ve vinici, zde zatím nemohu říci nějaké stanovisko, protože ve výsadbě ji mám teprve pět let a sklidil jsem jenom tři úrody. Nezaznamenal jsem zatím žádné zvláštnosti. Odrůdu pěstujeme na těžší až těžké půdě převážně jílovité až jílovitohlinité. Jisté je, že ta část na jílovité půdě není vhodná, ale bohužel sadili jsme tam, co bylo k dispozici.

Vinařství Plešingr (Michal Plešingr), Rohatec - Na otázky pěstování zatím odpovědět nedokážu protože výsadbu teprve plánujeme.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Mně se jeví jako nejvhodnější do Velkopavlovické podoblasti: 1. každoročně dosahuje dostatečnou cukernatost - není potřeba doslazovat, 2. úrody jsou pravidelné, i když kolísá množství. U nás pěstujeme RŠ na spraších i hlinitých a slínovitých půdách. Rozdíl je patrný, na nejúrodnějších hlinitých půdách je úroda bohatší, ale cukernatost je nižší a kyselost vyšší. Vinice máme celoplošně zatravněné a tak dochází ke znatelné konkurenci o živiny. Poslední dva roky jsme aplikovali kolem 20 kg dusíku na hektar. Speciální péči nevyžaduje až na to, že je náchylná na roztoče.

Vinařství Sonberk (Roman Slouk - vinohradník), Pouzdřany - Firma má ve výsadbě 4,5 ha této odrůdy, která je pěstována při výšce kmene 80 cm. Půdním typem je černozem na spraši, zrnitostně se jedná o půdu hlinitou. Orientace svahu je jižní. Výsadba má 4 roky. Víno máme z ročníků 06 a 07. Zvláště 07 je zatím v plenkách. Je tedy předčasné hodnotit vhodnost a nevhodnost odrůdy na stanovišti. I když tušíme, že to bude dobré... Práce s keři této odrůdy je velice těžká. Nemáme nic horšího. Letorosty po vyrašení nespolupracují s pěstitelem. Naprosto ignorují jeho snahu o zastrčení do dvojdrátí opěrné konstrukce. Při nejbližším větru z tohoto utíkají a rostou si neorganizovaně dál. Zastrkování se tedy opakuje několikrát až pěstitel vyhraje. Letorosty se dostanou nad drátěnku. Opět si lehnou a pokrčují v růstu i třeba směrem dolů. Proto mechanizované zakracování letorostů je třeba doplnit o ruční opravení. Odstraňování zálistků ze zóny hroznů je samozřejmostí. Na výše položených zálistcích se tvoří velké množství nepotřebných martiňáků / hroznů, které dozrávají na Sv. Martina. Když se pěstitel s odrůdou dopracují do fáze zaměkání hroznů, je pak odměněn nepříliš vábnou šedou barvou bobulí. Dosti často některé bobule či části hroznů zůstanou žluté. Po ochutnání zabarvených a mírně zralých bobulí vystupuje hořká příchuť. Ale za krásného říjnového dne, kdy tmavě šedé hrozny vystupují ze zelených listů pod modrou oblohou a bobule hroznů jsou sladké jak med si vinař řekne, že se ten šeďák ale vyvedl...

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Pinot gris pěstuje naše rodinné vinařství na vynikající viniční trati Čtvrtě. Půda je zde hlinitopísčitá s návějemi spraše a to této odrůdě velmi svědčí - vína jsou plná a bohatá. Protože jsou hrozny náchylnější k plísni šedé, je nutné provést při zaměkání hroznů odlistění v zóně hroznů, aby byl keř vzdušný.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - Zkušenosti máme dobré, v našich podmínkách se jí daří, pouze v jedné vinici bylo nutné snížit vedení z vyššího tvaru - jednoduché záclony na nižší klasický tvar z důvodu lepšího oslunění.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Zatím očekáváme první úrodu (letos).


2. Jakým způsobem tuto odrůdu obhospodařujete a na jakém vedení?

Vinařství Tetur - Střední vedení, zatravněné meziřadí, redukovaná sklizeň.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Naše vinice mají jednotný spon 240 cm a vzdálenost keřů 90 cm, což je 4550 keřů na ha. Vedení je rýnsko-hesenské, řez polotažeň na 7 oček a dvouoký záložní čípek.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Obhospodařování vinice probíhá většinou ručním způsobem (okopávání , zelené práce...) Oborávání vinohradu - koňmo.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Pěstuji ji na humóznější, hluboké a vododržné půdě, na klasickém rýnsko-hesenském vedení, řez na jeden tažeň, jeden kmínek.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Rýnskohessenské vedení, jeden tažeň 12-14 oček, jeden čípek 2 očka.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Vedení je střední Moserovo, řez na 1-2 kmínky, 2 tažně, meziřadí je zatravněno, 1x5 let hnojení NPK, během roku běžné postřiky proti plísním a škůdcům, v létě 3x osečkování, sklizeň co nejpozději.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Vedení střední, jeden nosný drát a dvě dvojdrátí, výška kmínku 90 cm, tažeň jeden vodorovný, přímý. Horní dvojdrátí ve výšce 180 cm, letorosty jsou zakracovány až 50 cm nad horním dvojdrátí. Rozteč v řádku 60 cm, šířka meziřadí 220 cm, každé meziřadí zatravněné přirozeně, pod hlavami chemická likvidace plevelů.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Vedení máme vysoké, řez na jeden nebo dva tažně, zatížení 10 oček na keř. Spon je 2,5m x 1 m. Vzhledem k celoplošnému zatravnění pouze 3x až 4x mulčujeme a chemicky ošetřujeme.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Vedení je rýnsko-hessenské s výškou kmínku asi 80 cm. Řez provádíme na 10 plodných oček. Meziřadí je zatravněno - provádíme mulčování, které obohacuje půdu o živiny, zabraňuje erozi půdy a ve velmi teplých dnech zlepšuje fotosyntézu.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - Klasické vysoké vedení, jeden kmínek + buď jeden tažeň nebo dva kratší.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Máme střední vedení s jedním tažněm, zatravněné meziřadí.


3. Na jaké ploše pěstujete odrůdu Rulandské šedé?

Vinařství Tetur - RŠ pěstuji na 5 ha včetně dodavatelských, kde si na tyto vinice dohlížím.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Burgundské šedé pěstujeme ve třech vinicích v Pavlově, Mikulově a Sedleci. Celková rozloha vinic této odrůdy je 4,2 ha.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Plocha vinice není velká, cca. 300 ks keřů.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Zcela jistě je to odrůda, která má své místo minimálně na mikulovsku, proto ji mám vysazených 7.000 (téměř 2 ha) keřů ze současných 32.000 (8 ha).

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - na 1 ha.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - 5 ha.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Výměra 0,8 ha tj. 4000 hlav.

Vinařství Plešingr (Michal Plešingr), Rohatec - Po dokončení bychom měli tuto odrůdu pěstovat asi na 5500 m2.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Celkem 2 ha.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Výměra je malá - asi 30 arů - 1300 hlav. Ročně máme zhruba 1200 lahví, které jsou určeny především do gastronomie a privátních sbírek.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - 7 ha.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Máme vysazeno 0,5 ha.


4. Používáte různé chemické ošetření nebo raději upřednostňujete ekologické zemědělství a například dravé roztoče?

Vinařství Tetur - Jsem v systému integrované produkce.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Jsme zapojeni do systému integrované produkce, ve všech vinicích máme dravého roztoče Tyflodromus piri, používáme feromonového matení samečků obaleče a jsme zapojeni do programu přechodu na organickou produkci a minimalizujeme použití chemických prostředků.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Ošetření je pouze chemické.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Ve vinici jednak zavádíme dravého roztoče, takže pod ochranou před těchto pomocníků konkrétně tato odrůda ještě není. Máme již polovinu vinic tj. cca 4 ha introdukovány dravým roztočem a dále budeme pokračovat. V roce 2007 jsem začal pracovat s biologickými preparáty na ochranu vinic se slušnými výsledky, nebylo to u odrůdy Rulandské šedé. V roce 2008 bych chtěl celou svou produkci ošetřovat preparáty používanými v biovinařství. Známka BIO však ještě pár let potrvá.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Používáme různé chemické ošetření, ale dravé roztoče máme ve vinicích také. Ekologické zemědělství zatím ne, ale určitou část vinic budeme v nejbližší době osazovat rezistentními odrůdami za účelem biovinařství.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Používáme chemické prostředky, které jsou povoleny pro integrovanou ochranu révy vinné.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Ekologické pěstování révy vinné z důvodu houbových chorob a zdravých hroznů nelze docílit. Ničení škůdců chemicky již více jak 15 let neužíváme a přesto škody nezpůsobují. Oni ti živočichové si to srovnají mezi sebou sami a mohu říci, že obaleči se vyskytují prakticky ojediněle a nezpůsobují škody. Začíná se rozšiřovat Různorožec a Zobonoska v případě, že přírůstek bude narůstat, pak to bude asi problém. Roztoče likviduji jen sírou. Četnost postřiků stanovuji na základě průběhu počasí a používám poloviční dávky.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Používáme standardní kontaktní přípravky jako síru, folpan a měď.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Vinařství se přihlásilo k ekologickým principům vinohradnictví. Vinice jsou zatravněny, máme dravého roztoče Typhlodromus pyri, místo chemických prostředků proti obalečům používáme feromony na matení samců obaleče. Letos jsme použili pouze biopostřiky - např. proti padlí fenyklový olej. Spolupracujeme s Biocont Laboratory s panem Dr. Ing. Hluchým a zahraniční kapacitou přes ekologické vinařství panem Uwe Hoffmanem.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - Používáme integrovanou ochranu, dravé roztoče.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Používáme chemii, ale snažíme se ji omezit na nejmenší míru.


5. Co si myslíte o synonymech Burgundské-Rulandské-Pinot? Které označení preferujete a proč?

Vinařství Tetur - Tady je to jasné - pro nás pouze Pinot nebo Rulandské. Lidé preferují název Rulandské, ale myslím, že časem se bude asi používat Pinot.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Používání názvu Rulandské (v Německu již velmi zřídka užívaného synonyma pro Grauer Burgunder - Rulander) mi připadá zcela nesmyslné a zásadně používám označení Pinot gris.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Spíše mi sedí jako synonymum - Pinot (má světový charakter odrůdy).

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Burgundské je výsada francouzů a hájení si své oblasti ve Francii, proto na nás zůstává Rulandské.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Burgundské a pinot jsou podle mne v pořádku, ale rulandské by se dalo použít jen u burgundského šedého a to jen proto, že jistý pan Johan Seegr Ruland ze Speyeru roku 1711 byl ten, který jako první poznal kvality této odrůdy, proto je v Německu a v Rakousku často označována jako Ruländer. To je dle mne v pořádku, ale u ostaních mi to trochu vadí, proto pro naše vína upřednostňuji název Pinot.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Burgundské používáme pro označení odrůdy, Rulandské pro označení vína. Musíme se při označování držet odrůdové knihy, takže moc nezáleží na tom, co se nám líbí nebo nelíbí. Určitě výraz Rulandské není příliš šťastný. Pro vína určená pro zahraniční klienty doplňujeme označení Pinot.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Burgunsdké nelze užívat vůbec, Rulandské užívám běžně a Pinot užívám při rozhovoru jen s cizincem.

Vinařství Plešingr (Michal Plešingr), Rohatec - S označením Rulandské se moc neztotožňuji, ale na druhou stranu používat cizojazyčné označení "Pinot gris" a nebo domotané "Pinot šedý" mě nepřijde lepší.

Vinařství Sonberk (Vladimíra Mrázová - marketing), Pouzdřany - Veřejně hovořím o Rulandském, protože je to zde zavedené. V případě pěstování standardně používáme "burgundské". Pinot používáme výjimečně, pouze v angličtině a dalších jazycích.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Původní francouzský název je Pinot Gris, který preferuji. Obchodník vínem J. S. Ruland rozšiřoval tuto odrůdu hlavně v Německu až v 18. stol.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - Preferujeme Rulandské, Burgundské může být z Burgundska a Pinot je pro většinu zákazníků zavádějící.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Myslím, že rulandské a pinot je vhodnější.


6. Patří vína této odrůdy mezi vaše oblíbená a proč?

Vinařství Tetur - Vína této odrůdy patří k mým nejoblíbenějším, protože jsou zajímavá, decentní a přitom široká, rozmanitých chutí a s dlouhou persistencí.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Nepochybně patří, Pinot gris při dobré práci ve vinici dává vznešená, bohatě strukturovaná a minerální vína vysoké kvality.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Mám rád spíše RŠ s lehce zbytkovým cukrem v závěru.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - V loňské ročníku jsem vyrobil spíše sušší víno, které nebylo špatné v pozdním sběru 22 °NM. Nicméně mám v současné době druhé víno v kategorii výběr z hroznů a jelikož má výroba se orientuje z části k vínům se zbytkovým cukrem, více se mi líbí výběr s cca 20-30 g, cca 13 % alk. a zároveň i s vyšším extraktem. Chemické hodnoty letošního vína ještě neznám.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Já jsem spíše zaměřený na Ryzlink rýnský, Hibernal nebo Kerner svěžejších typů, ale lehčí typy burgundských do max 13 % alkoholu se svěží kyselinou, ale ne starší 2 let, mám také rád.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Z bílých vín je to opravdu mé nejoblíbenější víno. Důvodem je výrazně vyšší kvalita oproti jiným bílým vínům, která vyrábíme. Pokud je pěkný rok, je víno vždy plné bohaté, má mnoho různých vůní a chutí, je vhodné též k uložení.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Nemám vyhrazeno. Jako výrobce si rád dám výborné víno, ale musím chutnat všechna vína, i ty co nechutnají.

Vinařství Plešingr (Michal Plešingr), Rohatec - Ano a po dokončení obnovy vinic bude spolu s Rulandským modrým tvořit prestižní řadu našeho vinařství.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Je oblíbená pro její velkou variabilitu - hodně reaguje na ročník, ale přesto je vždy dobře pitelná. Vhodná je také k většině jídel, ať už těstoviny nebo maso.

Vinařství Sonberk ( Vladimíra Mrázová - marketing), Pouzdřany - Ano, určitě patří, dokáží dát vínu sladěnost ve vůni a plné tělo. Zároveň je mnohotvárná a svým způsobem vzrušující.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Rád si občas Pinot Gris otevřu a medituji. Má nižší podíl kyselin a proto ho mám raději v zimním období.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - Tyto vína jsou čím dál více oblíbené na trhu, já osobně k nim přistupuji, tak jako k ostatním vyráběným.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Ano, má zvláštní animální až pomerančový výraz.


7. Máte raději sušší nebo sladší vína Rulandského šedého? Jaká hodnota zbytkového cukru je podle vás u této odrůdy ideální?

Vinařství Tetur - Nejideálnější je pro mě Rulandské šedé ve výběru z hroznů, cukernatost přibližně 25 °NM a zbytkový cukr 8 - 12 g/l.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Rozlišování vína podle toho, zda je sušší nebo sladší neakceptuji. Každé víno má své určení v gastronomii a požadavky jsou zcela jiné, než-li při sólovém pití. Každé víno má svou „absolutní hodnotu", která sice není exaktně definovatelná, ale rozlišuje vína dobrá od vynikajících a od nezapomenutelných.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Ideální cukernatost dle mých zkušeností je 21 - 24 °NM.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Max. do 6 gr. a to jen kvůli zakulacení, v žádném případě se dle mého názoru zbytkový cukr k burgundským nehodí, protože se špatně snoubí s typickou kořenitostí burgundských odrůd. Burgundské odrůdy nemají pikantní svěží kyselinu, která by korespondovala se zbytkovým cukrem.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Upřednostňuji vždy suché víno, max. do 5 g/l zbytkového cukru (kromě ledového, výběru z cibéb apod.)

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Jaká vína mám radši, na to není asi jednoznačná odpověď. Asi záleží na příležitosti, při jaké se víno popíjí. K běžnému pití volím suché, při mořádné příležitosti rád ochutnám i to sladké. Hodnota cukru odvisí od stupně přívlastku, tj., že cukr, alkohol a kyseliny musí být v harmonii.

Vinařství Plešingr (Michal Plešingr), Rohatec - Celkově preferuji suchá vína. Ruland (pokud je hrozen dobře vyzrálý) díky vyššímu obsahu glycerolu působí nasládlým dojmem i při zb. cukrech kolem 4g/l.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Vzhledem k množství vína, které musím každý den ochutnat, dávám přednos vínu polosuchému tj. 8- 10 g zbytkového cukru.

Vinařství Sonberk ( Vladimíra Mrázová - marketing), Pouzdřany - 3-6 g dle kyselin a charakteru vína.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Já jsem zastáncem suchých vín, ale záleží hlavně na kombinaci s jídlem, se kterým se Pinot Gris podává. Může být lehce alkoholické osvěžující s pikantní kyselinou nebo také plné, mohutné, se zbytkovým cukrem, které je vhodné např. k dezertům.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - V poslední době se ukazuje, že lépe vyznívají vína s 20 - 40 g zbytkového cukru.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Mám rád vína se zbytkem asi 10 g/l.


8. S jakým vašim vínem této odrůdy jste byl nadmíru spokojen a doporučil jej? A naopak, našla by se partie, která se vám nepovedla nebo, od které jste očekával více?

Vinařství Tetur - Od roku 1993, kdy tuto odrůdu zpracovávám, jsou hrozny v přívlastkové kvalitě a i vína jsou příjemná. Zda jsou vynikající musí posoudit konzumenti :-) Výjimkou byl ročník 2001 se slabou cukernatostí (deštivý podzim) 17 - 18,5 °NM.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Pinot gris je odrůda našimi milovníky vín velmi ceněná a vyhledávaná. V našem archivu máme uložena tato vína od ročníku 1999 a občas nějaký karton prodáme. Například Pinot gris, výběr z hroznů, ročník 2004.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Víno které bych doporučil, již v podstatě neexistuje, není v prodeji a ani já ho již nemám. Jednalo se o víno z ročníku 2003 o cukernatosti při sběru 24 °NM.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Měl jsem Rulandské šedé ve výběru 25 °NM ,13,5 % alk, 30 g cukru, 38 g extraktu a bylo to jednoznačně jedno z nejlepších mých vín. Toto víno pil pan Josef Peřina, průkopník novodobého vinařství a člověk, kterého si velmi vážím. Má obrovské zkušenosti s vinohradnictvím a vinařstvím. Když jsem mu nalil zmiňované víno, tak jen poznamenal, že byl hodnotit „šeďáky" na Valtických vinných trhzích, ale takový tam nebyl. To je jediné ocenění, které jsem získal, protože to bylo cca 200 l tohoto výjimečného moku a první úroda ze 2 ha mých vinic. On sám zmiňuje jednu větu k této odrůdě a říká: "Zlato je Rulandské šedé 24-25 °NM, kde se objeví POMERANČOVOST, pokud se dostaví." Sám mám v letošním roce první velkou úrodu Rulandského šedého. Cca 5.000 lahví ze 42.000 a zmiňovaná pomerančovost se ve víně nachází, takže uvidíme, jak to dopadne hlavně u zákazníků.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Nemohu hodnotit, doposud jsme dělali jen cuvée z burgundských odrůd. Enotrion - Rulandské bílé x Rulandské šedé x Chardonnay.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Naše nejlepší RŠ je RŠ výběr z hroznů košer 2003, podle mě naše absolutně nejlepší víno. Na nepovedené RŠ si opravdu nepamatuji.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Letos se nám podařilo vyrobit Rulandské šedé s přívlastkem výběr z cibéb ( cukernatost při sklizni 37 °NM). Zbytkový cukr je na hodnotě 191 g, alkohol 10,5 % a přesto cukr není přehnaný, protože jej vyrovnává kyselinka. Rozhodující byly zdravé hrozny (sklizeň 16. října 2007).

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Vzhledem k tomu, že je všechno víno předčasně vyprodané, nemohu odpovědět. V současné době experimentujeme s Cuvée (RŠ + RM), částečně barrique, zatím jsou na to mimořádně dobré ohlasy.

Vinařství Sonberk (Vladimíra Mrázová - marketing), Pouzdřany - Rulandské šedé, výběr z hroznů 2007, vinice Sonberk - povedlo se výborně, na trhu v příštím roce.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Z našeho vinařství se velmi nadějně jeví ročník 2007 pozdní sběr. V roce 2002 jsem zkoušel Pinot Gris do nového barrique sudu, třísloviny byly příliš razantní, ale byla to pro mně cenná zkušenost. Právě ročník 2007 je již v 5-ti letých sudech, kde barrique sud ovlivňuje chuť i vůni vína velmi jemně a výsledné víno se jeví velmi delikátně. Vinař se učí celý život a zkušenost je nepřenosná.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - K nejzdařilejším patří RŠ 2003 vzh řada Aurum Vinum a RŠ 2006 vzh. Obě vína jsou u nás již vyprodána, ale určitě se ještě najdou v některých vinotékách.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Poslední dva ročníky byly pěkné.


9. Pil jste někdy nějaké Rulandské šedé jiného vinaře, které vám zachutnalo a které byste chtěl doporučit?

Vinařství Tetur - Doporučil bych jednoznačně Rulandské šedé od Franty Mádla.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Pil jsem mnoho velmi dobrých Pinot gris, jak doma, tak i v cizině, ale také mnoho nezajímavých vín, jak to již v životě bývá, obvyklé.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Samozřejmě RŠ je víno, které si vinaři navzájem degustují, protože u tohoto vína se dělá obrázek o vinařství.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Nevzpomínám si na víno této odrůdy, které by mi utkvělo v paměti od jiného výrobce. Ale bude to jistě tím, že jsem mnoho lahví od jiných vinařů neochutnal. Takže mám jisté mezery.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Žernoseky p. Kupsa, lehčí typ od pana Mádla, Sonberk, ale hlavně od kolegů z Pfalzu.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Ano, výborné jsou RŠ Zemědělské univerzity,v Praze, sklep a vinice mají na Mělníku.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Nejsem tak zcela zaměřen. Rád ochutnám i víno jiných výrobců, abych měl možnost srovnat.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Nepil, pouze chutnal. Je jich spousta, protože tato odrůda je již dost rozšířená. Většina vín, které jsem ochutnal byla velmi pěkná. Chuťové variace jsou odvislé od rukopisu vinaře.

Vinařství Sonberk (Roman Slouk, Vladimíra Mrázová - marketing), Pouzdřany - Rulandské šedé pozdní sběr 1997, Šobes, všechny Rulandy z žabčických písčitých půd.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Moc se mi líbil PG 2007 ps od malého vinaře z Čejkovic Petra Kočaříka.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Chutná mi z Nového vinařství a taky z Dobré vinice.


10. Jaká je oblíbenost těchto vín u vašich odběratelů a zákazníků?

Vinařství Tetur - Rulandské šedé patří k odrůdám, které se prodávají sami.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Viz bod.8

Vinařství Esterka, Čejkovice - V podstatě RŠ je první víno, které se ze sklepa vyprodá.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Je to nejvíce prodávané víno.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - To, jak jsem spokojen není odvislé ode mne, ale od zákazníků, pro ně to dělám a oni mne živí. Teprve reference a odbyt vyjadřuje mou spokojenost. Zde stále platí „Nejlepší víno je prodané."

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Dost vysoká, RŠ prodáme největší počet lahví. Zákazníkům se naštěstí líbí i to víno, u kterého si nejsem zcela jistý, že se povedlo.

Vinařství Sonberk (Vladimíra Mrázová - marketing), Pouzdřany - velká.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Distribuci rodinného Vinařství Springer zajišťuje Český archiv vín Praha a musím říct, že každý ročník je během jednoho roku vyprodaný. Mezi našimi privátními klienty sklízí úspěch hlavně u žen.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - V poslední době dramaticky stoupá.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Velice oblíbené.


11. Získalo někdy vaše víno Rulandského šedého významné ocenění, na které jste náležitě pyšný?

Vinařství Tetur - Vína této odrůdy na výstavy nedávám, jelikož se jedná o menší šarže, které potřebuji mít pro vinotéky a gastronomii celoročně k dispozici.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Několik vín bylo v kolekcích Salonu, medaile na Vinexu, a VVT.

Vinařství Esterka, Čejkovice - RŠ nedávám na žádné výstavy, protože se prodá již před výstavou nebo to víno ani nepotřebuje medaili - prodává se samo...

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Největším oceněním je prodané víno, které zákazníci kupují.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Ano, RŠ výběr z hroznů košer 2000 TOP 77, 12. místo mezi všemi oceněnými víny, RŠ pozdní sběr 2003 TOP 77 a RŠ výběr z hroznů košer 2003 také TOP 77.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Bohužel je to proměnlivé, na jedné výstavě víno bylo šampionem a na druhé výstavě stejné víno ani nezabodovalo.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Na výstavách jsme dostali ocenění před pár lety (kdy se ještě hodnotilo víno a ne cukr) v Pardubicích ve Zlaté štice. Jinak žádné medaile nemáme. Dokud prodáme všechno do roku od sklizně, tak na pýchu není pomyšlení.

Vinařství Sonberk (Vladimíra Mrázová (marketing), Pouzdřany - Muvina Prešov 2007.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Nejlepším oceněním je spokojený konzument i to, že jsou vína v nejlepších rukou sommelierů z vyhlášených top hotelů a restaurací.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Ne.


12. Jakou budoucnost těmto vínům v oblíbenosti v ČR předpovídáte?

Vinařství Tetur - Tato odrůda se o svou budoucnost bát nemusí.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Dobrou až velmi dobrou.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Celkově vínům typu PINOT dávám velkou cestu u našich spotřebitelů a hlavně bude v popředí RŠ.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Budoucnost této odrůdy je doufám zajištěna, protože její pěstování na Mikulovsku doporučuje i pan prof. Vilém Kraus.

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Vína burgundské rodiny u nás mají velkou budoucnost, je potřeba je ještě lépe poznat a sklízet je s cukernatostmi do 23 °NM, pak se dokáží odměnit svoji nezaměnitelnou kořenitou elegancí.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Budoucnost bude co nejlepší, odrůda je osvědčená, odborníci i zákazníci ji vyhledávají. Také my rozšiřujeme plochy s RŠ, protože zájem je větší než naše současné možnosti.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Stoupá jeho obliba. Ale vše je vratké.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - Tak to je dost těžké. V gastronomii má už dnes RŠ hodně významné místo a bude ho i nadále posilovat.

Vinařství Sonberk (Vladimíra Mrázová (marketing), Pouzdřany - Standardní.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - Je to velmi oblíbená odrůda, která má u nás dlouhé kořeny - takže velkou.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - Oblíbenost bude v nejbližších letech stoupat.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Asi o ně bude zájem i nadále.


13. Jak dlouhou archivaci u této odrůdy doporučujete?

Vinařství Tetur - Doporučuji archivaci 2-5 let, ale pijme raději vína 1-2 letá, kdy jsou moderní - svěží a ovocná.

Vinařství Reisten (Radomír Nepraš) - Záleží na individualitě každého vína, na predikaci, analytice a mineralitě. Špatná a průměrná vína vůbec, čím lepší, tím déle, mnoho let.

Vinařství Esterka, Čejkovice - Záleží na technologii výroby a daném ročníku a analytických údajích. Ale v průměru 3-5 let maximálně.

Vinařství Šebesta (Martin Šebesta), Březí - Obecně vína s vyšší cukernatostí, kyselinkou a extraktem mají co dělat v archívech všech milovníků vín a naopak nižší hodnoty budou vína pro vypití a nebudou na víceleté skladování (nebude to však jistě "dogma").

Vinařství Kraus (Vilém Kraus), Mělník - Záleží na typu vína, ale já osobně je mám radši mladší a to do dvou let od sklizně vypité.

České vinařství Chrámce, s.r.o. (Kateřina Kafková) - Archivace závisí na kvalitě vína, naše zkušenost je pro RŠ výběr z hroznů 5-7 let, pro pozdní sběry 2-5 let.

Vinařství Bunža (Vlastimil Bunža), Bzenec - Doba archivace je odvislá od každého konkrétního vína v závislosti na obsahu extraktu a vzájemného poměru alkoholu, zbytkového cukru a kyselin.

Vinařství Plešingr (Michal Plešingr), Rohatec - U dobrého ročníku 5-7 let.

Malý vinař František Mádl, Velké Bílovice - K archivaci moravských vín (a nejenom moravských) jsem dost skeptický. Málokdy je víno ve stáři lepší než v mládí (díky konzervaci). Myslím si, že některé pozdní sběry a pak částečné barrique by se k archivaci hodily.

Vinařství Sonberk (Vladimíra Mrázová - marketing), Pouzdřany - 3-7 let.

Vinařství Springer (Pavel Springer), Bořetice - To je vždy individuální, záleží na harmonii podílu alkoholu, tříslovin a kyselin, obzvlášť bych vyzvedl podíl kyselin, protože u přezrálých hroznů v kategorii výběr z hroznů jich v suchých teplých ročnících nemusí být mnoho.

ZD Sedlec (Ctirad Králík), Sedlec - U jednotlivých vín 5-7 let.

Vinařství rodiny Špalkovy (Petr Ilgner) - Nejsem zastánce dlouhé archivace všeobecně, ale dávám mu 3-5 let.

Závěr: Doufám, že se vám „velké putování" s odrůdou Rulandské šedé „od sklepa do sklepa" líbilo a přišly vám vhod informace o pěstování, školení a oblíbenosti této odrůdy. Na úplný závěr ještě jednou poděkování. Můj upřímný dík patří panu Teturovi, Neprašovi, Hortovi, Esterkovi, Šebestovi, Krausovi, Bunžovi, Plešingrovi, Mádlovi, Sloukovi, Springerovi, Králíkovi, Ilgnerovi, Marcinčákovi a také dámám - paní Kafkové a paní Mrázové.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 6183x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5