O Víně

„Nemohu se vynadívat. Nemohu se vynadívat. Nemohu se vynadívat!" Tato opakující se slova jsem si kdysi poznamenat o jednom vyzrálém víně odrůdy Tramín červený. Pokaždé, když se mi do cesty připlete nějaký ten kořením elektrizující nebo trny růží probodnutý tramínový vzorek, vzpomenu si na tato slova a vzápětí mě napadne, proč jsem si k těmto třem větám nepoznamenal nic o vůni nebo chuti onoho vína. Stačí ke strhnutí všech našich smyslů omámení třeba jen jednoho?

Neochutnal jsem nikdy, a kdoví zda se mi to někdy poštěstí, veliká francouzská vína z Bordeaux, Rhóny a vlastně ani alsaské velkolepé Sélection de Grains Nobles. Můj jazyk ani útroby neokusily výjimečné sklizně vzedmuté do pohádkových rapsodií roky pozvolného stárnutí ve tmách podzemí těch nejoceňovanějších vinařství. A přece se mi stává, že se právě s tramínovými souputníky cítím nějak blíž blyštivému jasu všech těch vinařských hvězd. Že všechny smysly rozevírající se a smršťující v doteku těla s vínem jsou slité v jeden jediný a rozechvění s tím spojené je blízké nirváně a pádem vzhůru. Kacířsky a s nesmírnou bolestí pak musím zavrhnout mosselské ryzlinkové krále i burgundské královny, střelce ze Sanceree i Champagne a majestátné věže Bordeaux. Je tolik marnosti ve vyvracení si hlavy, hledíc do výšin nejjasnější urozenosti. Ruku na srdce, tramín nikdy nestál a pravděpodobně stát nebude na piedestalu vín. Povýšen nad ostatními. Jeho prapůvod kdesi v čase zrození révy dává pohansky přízemní a skromné postavení odrůdě ošlehané kořením věků. Nikoli však tuctovost a opovrženíhodné přehlížení. Je v něm jen hrubínovská krása po chudobě. A jestli bych měl svěřit rozehrané šachové partii i Tramín, byl by v mém pojetí hry koněm. Pro své rafinované skoky do písmene L nebo pro svojí zranitelnost i smrtící účinnost? Věrnost zvířete, které na bitevním poli umírá se svým rytířem v sedle? Tramín pro mne osobně naplňuje toto vše mírou vrchovatou. A nedivím se, že jen málo lidem je lhostejný. Pól zloby a nenávisti ve věcné kolizi s až takřka bezmeznou adorací vytváří neustále dráždivou a spalující tenzi jako ono samo koření rozpuštěné v tom moku.
A proto spolu s Richardem III, Shakespearem a celým dramatem světa volám: „Království za koně!"

Po loňském pátém tramínovém setkání, akci v mnoha ohledech bilancující posledních pět let, pět každoročních zastavení, by se mohl zdát letošní tramínový happening jen jako další v řadě. Zrodil se však a uzrál, kdoví odkud se vzal, nápad představit v auditoriu, otevřít a ochutnat nejen vína odrůdy Tramín, ale také jeho nejbližší příbuzné. Jmenovitě ty, které křížením tramínu a jiné odrůdy daly vzniknout v nedávné době odrůdám zcela novým, Děvínu (vyšlechtěný v KVÚVV Bratislava Ing. Pospíšilovou, CSc; kříženec Tramín červený x Veltlínské červenobílé) a Pálavě (vyšlechtěná křížením Tramínu červeného a Mülleru-Thurgau v roce 1970 Ing. Veverkou v ŠSV Perná). Dále se podívat i na několikero cuvée, směsek, chcete-li, ve kterých se snoubí tramínové finesy s ryzlinkovou řízností, sauvignonovou ovocitostí či doplněný jinými odrůdami.
Nápad, jež byl různou mírou intenzity realizován od minulého tramínového setkání, narazil hned v samém počátku na několik překážek. Od těch marginálních, jakými byl poměrně úzký výběr vín již zmiňované odrůdy Děvín, až k citově vyhrocené redukci velkého počtu vzorků na únosnou míru, přizpůsobenou jakžtakž počtu zúčastněných. Ale popořadě.

Malá (nejen) děvínová anabáze
Snad je to způsobeno tím, že odrůda Děvín je nějak prvoplánově spojená s místem svého vzniku, s našimi nejbližšími východními sousedy, i s jedním z hlavních pilířů jejich historie. Spojená s lidskou pokorou i mystikou a majestátností místa hradního komplexu nad Dunajem a révou dávající víno s dívčím půvabem, které je možné zahlédnout v jantarovém zrcadle, stejně jako ve svém jméně. A zároveň je asi vícero příležitostí objevovat kouzla tohoto vína v odlitcích země zvlněných východních hřbetů Bílých Karpat, než v našich luzích a hájích, vlastně ve viničních horách. Při hledání českých, respektive moravských, Děvínů není výběr až zas tak veliký, ba spíše je dosti omezený. A pokud přece jen tato vína někdo produkuje, často již žádaný ročník 2005 nebyl k dostání. V Čechách se podle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství - réva vinná a víno 2007 odrůda Děvín vůbec nepěstuje, Morava hlásí 17,8 ha, z čehož více než polovina byla vysazená v posledních třech letech. Ale dost faktů. Po chvílemi až detektivním hledání uvízlo v děvínové síti nakonec jen víno vinařství Kovacs se svým výběrem z hroznů 2005.
Pálavy mají v našem měřítku odlišnou pozici a je možné říci, že se tato odrůda napevno usídlila v odrůdově skladbě naší země, našich vinohradů. Do nejužšího výběru se tak dostaly, pro svoji nezapomenutelnost v mé mysli, vzorky také ročníku 2005 z Lechovic a znovínská řada Terroir v efektní, leč maličké, lahvi o obsahu 0,5 l. Obě dvě ve výběru z hroznů.
Další otázkou byla cuvée. Jednoznačné rozhodnutí bylo ohledně ze všech stran probíraného Nového vinařství a jejich dvou zástupců. Cuvée Tono míchané jen z odrůdy Tramín červený a Laurus, kde tramínu sekundovaly odrůdy Sauvignon a Chardonnay. A spíše z čiré zvědavosti, co se s vínem může stát, či stalo, po sedmileté archivaci v nikterak ideálním sklepě pro uložení vína padla volba na Cuvée blanc z vinařství Plešingr 1998, obsahující kromě tramínového základu ještě odrůdy Ryzlink rýnský a znovu Chardonnay.
Kromě „našich" vín bylo vybráno k otestovnání několik vín zahraničních. Nemohlo chybět Alsasko. Vetřel se také jeden novozélandský protinožec a z letní cesty do jižních Tyrol dva místní kořenění hráči, oba z místa pro tramíny nejpovolanějšího. Ze stejnojmenného městečka Tramin. Kromě Alsasanů všechna vína také ročníku 2005.
Nakonec se v možném výběru objevilo dvacet tři vzorků. Naprosto neúnosné číslo vzhledem k počtu dvanácti účastníků. Bolestná redukce srazila počet vín na i tak vražedných sedmnáct. Vypadl jeden vzorek z Alsaska, Znovínský Tramín v řadě Genus Regis, cuvée Laurus z Nového vinařství, dvě Pálavy z Vinselektu Michlovský 2003 a 2005 a ještě Moravíno také s Pálavou rovněž 2005. V případě posledních jmenovaných šlo vždy o výběry z hroznů.

Dost však náznaků a trýznění choré mysli vybuzené již týdny před inkriminovaným posledním víkendem v říjnu. Ve chvíli „CH" byly zapomenuty horečné přípravy, bezesné noci střídané těžkým spánkem, ve kterém se vše topilo v tramínové bartolomějské lázni. Vínům byl dán prostor i čas a teď se měla ukázat v co možná nejlepším světle. K nejvěrnějšímu zachycení skutečnosti a přiblížení atmosféry onoho pozdního odpoledne, a v předvečer státního svátku 28. října, se hodí v narativním stylu použit přítomný čas. Parafrázujme tedy s klasikem větu:

„Tramíny a jeho příbuzní, to je, oč tu běží!"
Den mží. Podzimní, nikoli však tramínová, melancholie je jako příkrov těžkých ocelových mraků. Sklep, netečný ke všemu, sám a sám jen se svým mlčením, vydává ze svého ticha a šera království několik podaných. Některé chráněnce po notně dlouhé době schované v nejzazších koutech, jiné, co se sotva ohřáli. Ke každému z nich mám citový vztah, i když jde jen o tekutinu uvězněnou ve skleněných okovech a pod korkovým zámkem.

Po zavínění nijak úchvatným, ba obyčejným AOC, alsaským šedým Pinotem z vinařství A Zirnhelt, Merleinheim, ročník 2005, přichází první regulérní vzorek.

1. Tramín červený 2005 kabinet - Zámecké vinařství Jiřího Lobkowicze, Mělník
Jediný kabinet v celém dnešním tramínovém poli. A víno bez zbytkového cukru. Barvu v ne moc ideálním prostředí sklepa těžko popisovat. Je ale spíše světlejší a nikterak vyzrálá. Vůně je příjemně květinová, snad i ta jemná růže. Chuť lehčí s příjemným, avšak kratším hořčinkovým dozníváním. Lehčí a sušší tramínové pohlazení. Alkohol 12,5 % a zbytkový cukr 3,6 g/l, Mělnická podoblast, Kly u Mělníka, trať Kelská.

2. Tramín červený 2005 pozdní sběr - J. Hnidák, Nový Poddvorov
Patrné perlení. Otvírání vína je pozvolné, až skoro líné. Jako by se mu vůbec nechtělo. V chuti je patrný asi větší obsah síry, možná i trochu jiných „technických" látek, vjemů. Zaslechnu poznámku, že někomu přijde toto víno takové selské, hodně přírodní, neunifikované. Ale než se tato myšlenka stačí rozvést, je překryta dalšími. Sám pak věřím, že i tento Tramín se posune do velice pěkných poloh, skutečně tramínových, jako jeho starší bratříčci z předešlých let. Čas budiž soudcem všeho! Zatím víno je „pubertálně" rozpačité. Podoblast slovácká, Starý Poddvorov, trať Remíz (u některých vinařů ve stejné obci uváděn výraz Remíze). Hnidákův vzorek má na etiketě uveden jen alkohol, který je 12,80 %.

3. Blanc cuvée (TR+RR+CH) 1998 - vinařství Plešing, Rohatec
S poměrně bledou barvou a rychlejší stékavostí působí z počátku obyčejně. A ani ve vůni nenabízí nic převratného. Již trochu vyčpělé vůně, jemně stařinkového typu, zanechávají takový mdlý dojem. V chuti ale působí zajímavě. Stále s poměrně svěžím charakterem, s pikantní kyselinkou a solidní stavbou. V žádném případě se víno nezdá být za zenitem. S alkoholem 12,5 %, pochází toto víno z velkopavlovické oblasti.

4. Tramín červený 2005 výběr z hroznů - Moravíno, Valtice
První z řady polosuchých zástupců a barvou spíše neutrální, i když poměrně jiskřivou. Vůně nastupuje poměrně silně, až parfémově, zdá se. V pozadí snad trochu vykukuje růže a jemná sladká kořenitost. Zajímavý a pěkně plný začátek vína v chuti je trochu zklamáním v nikterak dlouhém doznívání. V osobních poznámkách stojí „hořčinka!!!" Trochu až moc razantní a patrně neurovnaná ve srovnání s předchozími vzorky. Kazí maličko celkový solidní dojem z jinak příjemně pitelného vína. Hodnota alkoholu, 13,0 %. Původ je geograficky dán takto: mikulovská podoblast, Valtice a trať Soneberg.

5. Tramín červený 2005 výběr z hroznů - vinařství Kovacs, Novosedly
S určitou formou despektu jsem přistupoval k tomuto vzorku. Měl jsem možnost jej v minulosti zkusit již třikrát a nikterak mne neoslovil. Ale tentokrát to bylo ONO. Znovu jsem se přesvědčil o tolikrát zmiňované pravdě, že víno může být pokaždé jiné. Světle jiskrné barevné spektrum navnadí. Vůně decentně kořeněná a skoro až jakoby tropická, pěkně stavěná. Chuť s příjemnou hloubkou i délkou. Hořčičný závěr pěkně vybalancován kyselinkou se zajímavou razancí. Vyšší alkohol zde nepůsobí rušivě. Polosuché víno s hodnotami: cukr 7,0 g/l, kys. 6,8 g/l, alk. 15,0 % a ještě původ, Mikulovská, Novosedly, Kamenný vrch.

6. Gewurztraminer 2005, (Private Bin) - Villa Maria Estate, New Zealand
Jedním slovem netradiční. Pro naše, moje, chuťové a čichové pohárky určitě. Vůně čersvého kmínu? No proč by ne. Jestliže jsou hrozny na vinicích chlebem země, proč by víno nemohlo být solí, vlastně pepřem. I v chuti je zastoupeno toto koření a pozdává se mi, že růžky vystrkuje i jakási jemná zemitost a mineralita. Zaznamenávám si: „Jestli se na vzniku tohoto vína podíleli novozélandští Maurové svými šamanskými praktikami, chci být také očarován!" Hodnoty: cukr 10 g/l, kys. 5,63 g/l a alk. 14,5 %. Víno je tzv. blend, nebo-li scelováno z hroznů odrůdy Gewurztraminer z různých míst v novozélandských vinařských regionech Gisborne a Hawke's Bay.

7. Gewurztraminer 2005 (Janus Selection) - Hoffkelerei W &G Walch, Tramin, Italy
Jediným přivoněním, jediným douškem zpět do Evropy. Do jižních Tyrol, které jsou jakousi alpskou skluzavkou do pádské nížiny. Každé jaro jí stéká tající sníh a led a na podzim, víno. Vše je jako by obsaženo v tomto lehce zlatavém vzorku. Jemná, možná mírně zakřiknutá, vůně s náznaky zemitosti a zralosti až skoro i lehké dřevitosti, kontrastuje s příjemně plnou vyzrálejší a trochu až minerální chutí. Buňkami příjemně zachycený cukr, alkohol i zajímavě takřka až mandlová hořčinka dávají velmi pěkný celkový dojem. Janus Selection je, jak název napovídá, speciálním výběrem tvořeným jen v letech, kdy jsou skutečně kvalitní a dostatečně vyzrálé hrozny. Jméno Janus je jménem boha dvou tváří symbolizujícího neustálý koloběh. Nejen vinařského roku, ale i života. Cukr 4,4 g/l, kys 4,7 g/l, alk. 14 %. Původ hroznů přímo z vinice takřka v centru Tramina.

8. Tramín 2005 výběr z hroznů - Vinařství Velké Žernoseky
Stačilo by napsat výrok jednoho z účastníku tramínové seance: „Sakra, jak to ten Kupsa dělá! Sakra. Sakra. Sakra!" Na druhou stranu by bylo škoda odbít takové víno jen těmito slovy. Jemně zlatavá barva, oku lahodící krásně vykreslené mosty. Vůně je výrazná po květech a lze v ní nalézt rozemnutý okvětní plátek růže i sladkou medovost. Pravý požitek, a na vůni přesně navazující, přináší chuť. Víno je v ústech sametově plné od začátku do konce. Rozlévá se. Hladí i dráždí krásnou kyselinkou. Odchází poměrně dlouze a pikantně i s jemnou hořčinkou. Vše se zdá být perfektně vybalancované jako přesně padnoucí Nezvalovy verše v Akrobatovi. Filigránsky působící víno je vybroušeným drahokamem. Litoměřická podoblast, obec Lovosice a vinice Pod Lovošem.

9. Gewurztraminer 2005 Nussbaumer - Kellerei Tramin, Italy
V tmavé lahvi magnum se ukrývá tekuté zlato, i když stékavost není nikterak ohromující, první dojem je příjemný a víno očím lahodí leskem. Růže, růže a zase růže ve vůni je, zdá se, takřka ukázková. Marně pátrám v paměti, zda jsem někdy tak zřetelně a intenzivně zároveň vnímal ve víně růží prostoupené aroma. V druhém plánu se ale zdá, že je ve vůni patrný alkohol. Opulentní a z našeho českého pohledu patrně nevšední chuť, ve které se jemná pikantnost doplňuje se stopami vyššího alkoholu a zároveň se zbytkovým cukrem. Víno s poměrně vysokým množstvím alkoholu, 14,5 %, nepůsobí rušivě a i přes vyšší zbytkový cukr 8,1 g/l, se nezdá, že by bylo až příliš sladké. Ještě se sluší dodat množství kyselin, 4,6 g/l. Nussbaumer je připravován z hroznů oblasti Alto Adige, z lokality Söll bei Tramin.

10. Děvín 2005 výběr z hroznů - Vinařství Kovacs, Novosedly
Víno s oku lahodící viskozitou a zlatavě lehce jantarovou barvou, pokud to není jen mystické mámení. Ale o velmi pomalém, až lenivém, stékání nemůže být sporu. Impozantní vůně medu a pravděpodobně lučních trav, kandovaného ovoce. Omamná syntéza tramínové kořenitosti a mnoha dalších sladce působících sil. Chuť koresponduje takřka dokonale s vůní. Plné. Solidně dlouhé a jaksi nařasené s měkkým dotekem krajek. Cukr zasahuje smysly s 15,1 g/l, alk. 14,0 % a nepokulhávající kys. s 6,3 g/l. Hrozny Děvínu dozrály v mikulovské podoblasti, obci Drnholec, trati Výsluní.

11. Tramín červený 2005 výběr z hroznů - Binder, Rakvice
Osobně mi Binderova vína sedí. Tramíny obzvlášť. Jeho výběr z hroznů 2003 mě naprosto nadchl a tato 05 nezůstává ani v nejmenším pozadu. Se svými 14 % alkoholu působí víno těžším dojmem, nikoli však nepříjemným. Ačkoli na etiketě není uvedeno množství kyselin, hádal bych jich zde méně, než u předešlých vzorků. Hořčinka se zařízne do jazyka jako nůž, ale jaké překvapení, nijak nepříjemně. Nevím odkud se vezme ten pocit, ale po polknutí mám dojem, že jsem právě snědl hodně zralý, mírně nahořklý, ale svěží kousek melounu. Ještě pro doplnění, zbytkový cukr vyšplhal na 14 g/l. Mikulovská podoblast, Sedlec, Nad Nesytem.

12. Tramín červený 2005 výběr z hroznů - Vinné sklepy Lechovice
Víno působí živě. Typicky tramínové tóny jsou trochu upozaděné. Snad je to dáno předešlými hodně navoněnými kavalíry. Chuť nastupuje poměrně silně a svojí plností hlavně zasahuje patro. Zde jako by ulpívá tak výrazně, že po polknutí už takřka nezbývá místo na další pocity a myšlenky. Posléze zůstává v krku prázdno, zatímco na patře stále ještě doznívá pikantnost a snad i jemná zemitost tohoto vína. Tento Tramín pochází ze znojemské oblasti, obce Božice, tratí je Stará hora.

13. Tramín červený 2005 výběr z hroznů - ZD Sedlec
Už to tak musí být, že v každé degustaci si nějaké to víno vytáhne černého Petra. Chtěně, nebo nechtěně, to už je otázka jiná. Dlouho jsem nad tímto vínem přemýšlel, zda ho vybrat do této degustace, a nebo dát přednost jeho ještě sladšímu bratříčkovi ve výběru z bobulí. Nakonec vyhrál tento „nižší" přívlastek, snad možná i proto, že se mi velmi líbil na letošním Víno a destiláty. Už barva však u tohoto vzorku naznačila, že by mohlo jít o podlomené víno. Výrazně zralá, hodně jantarová, až takřka s jemně hnědým podtónem. Vůně sice neprozrazovala nic nepříjemného, ba naopak pěkné kořeněné a medové kontury. I když možná i trochu oxidativních vjemů. Bohužel chuť byla, jako když se polkne hrst suché hlíny. Velmi sladké, je mi to skoro až líto říci, NIC s trochu dráždivou hořčinkou. Jemná pikantnost již není schopná, nikoli odchod, ale úprk vína, zastavit. Chce se mi věřit, že šlo jen o špatnou láhev, která asi vinou oxidace byla za zenitem. Víno sice pitelné, ale bez požitku a radosti. Snad právě proto o něm hovořím již v minulém čase. Podoblast mikulovská, obec, jak jinak než Sedlec, trať, Stolová hora.

14. Cuvée Tono 2005 - Nové vinařství, Měřín
To co mne naprosto zasáhlo před takřka rokem, je dnes jen odrazem něčeho jiného. Ano, velmi pěkná aromatika, ano, velmi pěkná chuť, ano, ano, ano. Třikrát ano. Ale je to již příliš vysokým množstvím vzorků, nebo únavou, že víno působí až moc nažehleně a vše se leskne a třpytí přespříliš? Kde je však to trochu rozpustilé kouzlo, ta jemná záhadnost a svůdnost, co ve vínech hledáme? Říkám si v duchu: „Tono, kam se to všechno, co jsem v tobě nacházel, podělo?" Zbytkový cukr 42,6 g/l, alk.10,5 % a kyseliny 7,2 g/l. Podoblast mikulovská, vinice Langewarte.

15. Gewurztraminer 2001 Grand Cru - Kirchberg De Barr, Willm, Barr, France
Pomíjivost je krutá a trvalá. Hodně vyzrálá, jemně kořeněná, vůně se stopami až téměř ryzlinkové minerality a jakési zemitosti, je zajímavá, ale nějak nesourodá. Nezapadající složky jedna do druhé. Chuť je nějak, ale zvláštně, prázdná. Něco v ní probleskuje, zachytává se. Ale jsou to jen fragmenty něčeho, co nelze složit dohromady. Lze jen hádat, zda víno je již staré, nebo nikdy nedosahovalo vysokých kvalit. Jak je již uvedeno v nadpisu, víno pochází z vinice v apelaci Grand Cru - Kirchberg De Barr, Francie, Alsace.

16. Pálava 2005 výběr z bobulí - Vinné sklepy Lechovice
Medailemi doslova obsypaná láhev. Jiskřivé. Aromatikou blízké Kovacsovu Děvínu. Impozantní ovocitost. Hutné, lahodné. V hlavě se rodí další přívlastky, které by popisovaly stále dokola to samé. Asi bych dal této Pálavě před již zmiňovaným lechovickým Tramínem přednost. Leč zbytkový cukr se svými 41 g/l, mám dojem, chvílemi přebíjí úplně vše. Nebo ten dojem podporuje 13,9 % alkoholu? Víno vsází na prověřenou a zároveň výjimečnou polohu znojemska v katastru obce Borotice, trať U Auerového kříže.

17. Pálava 2005 výběr z bobulí (Terroir Club) - Znovín, Šatov
A je tu konec. Když polknu poslední vzorek, mám pocit: „konečně", ale ten zmizí stejně rychle, jako se objevil a po kratičké poznámce o tomto vzorku, je v žilách znovu chuť, vrátit se k některým vínům.
K této Pálavě pak dopisuji, že vůni dominuje sladkost, svěží. Chvíli si pohrávám s myšlenkou, že až téměř burčáková, ale i trochu botrytická. Chuť mi připadá také svěží a několika slovy pružná, elastická. Víno je vyvážené a harmonické. Cukr 54,5 g/l, alk. 11,5 %, kys. 6,7 g/l. Je patrné, že znojemská podoblast a s ní obec Dyjákovice a trať Vinohrady dává vzniknout nejen výjimečným Tramínům, ale i Pálavám.

Dopito. Dopsáno. A zbudou jen vzpomínky. Lze snad konstatovat, že letošní výběr vín, alespoň pro mne, ukázal několik faktů lišících se v mnohém od předchozích ročníkům při pořádání této akce. Myslím si, že letos poprvé nebylo ani jedno z vín vyloženě vadných, nepitelných, aby muselo předčasně opustit klání a odebrat se do výlevky. Zároveň jsem měl také pocit, že žádné víno vzhledem k tomu, že nebyly mezi jednotlivými vzorky výrazné kvalitativní výkyvy, se nezaskvělo a neohromilo. Zkrátka, že nečnělo nad ostatními, jako tomu často bylo v minulých letech. Takřka všechna vína měla vyšší zbytkový cukr i větší množství alkoholu a porce sedmnácti vzorků byla skutečně až příliš velká. Bylo by těžké vybrat tři nejlepší vína, ale pokusím se, vzhledem ke své momentální chuti, rozpoložení i mému naturelu.
V mém pohledu absolutorium patří Žernosekám, sklepmistrovi i půdě, počasí, Labi a té bráně, co se jí říká Porta Bohemica. Na druhé místo řadím oba Kovacse. Děvín pro svojí zvláštní jedinečnost, Tramín pro to, že i mnou zatracované víno mne dokáže přesvědčit o opaku a přimět pokorně se sklonit před vším, co mu dalo vzniknout. A do třetice, i když bych také rád chtěl napsat o Novozélanďanovi, nebo o těch dvou tyrolských Italech, co jsou stejně více Rakušané a c. & k., bez jakéhokoli přehnaného patriotismu napíši mělnický Tramín. Proč? I kdyby jen proto, že nějak podvědomě straním kabinetům. Ale ne. Bylo by toho mnohem víc. A možná to budiž právě s tímto suchým vínem drobná pozvánka na příští rok, kdy se třeba právě vín s nižším zbytkový cukrem objeví víc než letos.

P.S. Děkuji mnohokrát všem, kteří se jakkoli podíleli na organizaci a realizaci akce a samozřejmě díky patří všem, kteří se zúčastnili.