O Víně

J. a já jsme nedávno řešili komunikaci s vinařstvím v Boršicích, protože to od mého bydliště není daleko. Při těchto konzultacích jsme zjistili, že každý máme doma některé z jejich lahví a ba co víc, že některé jsou vynikající. Také jsem nedávno sepsal recenzi na Chardonnay 1999 pozdní sběr tohoto vinařství, stejně jako přede mnou J.. Možná i pro to, že má láhev 99-tky byla už za zenitem, J. napadl skvělý nápad. Degustace stejného vína. A co že je na tom tak skvělého? Měli jsme totiž naprosto shodné výchozí podmínky, ona ta moje láhev totiž pochází s archivu J. Degustovali jsme ale už odděleně několik desítek kilometrů od sebe.

Kurzívou jsou zapsány poznámky od J.
Lahev typu Bordo America má objem 0,75 l (hnědé sklo) a je uzavřena korkem plátek-drť-plátek délky 44 mm s potiskem výrobce. Adjustáž je pro Agrosovín tradiční a líbí se mi. Viniční tratě v obci Újezdec jsem začátkem července projel v rámci inspekce po Bzenecké vinařské stezce, reportáž připravuji.

Můj názor na láhev Bordo America, ani na adjustáž z Agrosovína, jsem od už zmíněné recenze Chardonnay 1999 pozdní sběr nezměnil. Shrnu to, lahev podivná, vineta slušná, ale obsahuje málo informací.

Barva je nádherná, zlatožlutá, čistá a jiskrná. Několik let zrání v lahvi se v intenzitě podepsalo. Vůně je v nástupu ovocitá a široká. Jsou zde odstíny tropického ovoce (limetky, mango?). Jako sekundární tóny vystupují medové a květnaté odstíny. Již z vůně je zřejmá nádherná nazrálost. Po zakroužení zůstávají krásné mosty, víno velmi pomalu a líně stéká po stěně skleničky dolů.

Já jsem viděl barvu jako žlutou, jiskrně zlatavou se zeleným nádechem. Víno hezky slzí. Vůně mi přišla archivní udušená, ne příliš výrazná. Není v ní žádná vada, ale v porovnání s mladými Chardonnay je to odvárek. Po troše víření ve skleničce a zkoumání doplňuje archivační medovinku vůně limetky.

Chuť je svěží, středně dlouhá a nazrálá zároveň. Mluvit o výborné komplexnosti a sladěnosti je zbytečné. Překvapuje mne výborná kondice tohoto Chardonnay, můj odhad pro další archivaci je další 3 až 4 roky, díky pikantní a živé kyselince. Alkohol (12,2 % obj.) je příjemný a dobře sladěný, takže se víno pije úplně samo. V chuti oceňuji jemnost, sladěnost a komplexnost. Pokud bych měl srovnávat s Chardonnay 1999 pozdní sběr, které mi letos na jaře připadalo již unavené, byť nádherně vyzrálé, toto je stále živé a zajímavé víno. Chuti nechybí slušný extrakt a velmi šťavnatý dozvuk, který pobízí k dalšímu doušku. I druhý den, kdy dopíjím poslední dvě skleničky, je víno stále pitelné a zajímavé. Po dopití nacházím na dně lahve shluk vinného kamene. Trať Pod cestou v Újezdci prostě Chardonnay svědčí. Mé hodnocení je proto 9-9-10 (barva-vůně-chuť).

Chuť je plná, hustá, řádně uleželá. Kyselinka kupodivu celkem živá, čímž nepatrně vystupuje. A to jde o ročník 2000, kde většina vinařů kyselinku postrádala. Zkrátka se jeví jako chutňoučké soustíčko pokapané citronem. Ta kyselinka to opravdu ještě nějaký čas udrží. Nemůžu tak tedy souhlasit s názorem degustátora v článku MF DNES, kde se toto Chardonnay objevilo v testu. Dle něj je „Víno protichůdných senzorických ukazatelů. Vůně je neopracovaná, intenzivní, kouřově-meruňková. Chuť je disharmonická, harmonie se však nedostaví ani delším ležením. Kyselina jablečná je v něm totiž nedegradovaná." Dnešní stav prokazuje, že se kyselinka ukáznila a navíc udržuje víno zajímavým i po letech. Mé hodnocení je 9-6-8.