O Víně

29.06.2007 L.p. Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

V biočervenci, biomasu nosí... biomravenci

V dalším díle červencového kalendária vinař poněkud malátní a přes polední vedro více odpočívá. Zdálo by se navenek, že energii odčerpaly vysoké teploty, ale není to pravda. To nejdůležitější se totiž děje uvnitř, jak se dozvíte v článku.

Co se tak asi ve vedru, ve výhni, která hned po ránu odpaří všechny rusalčí vůně do mraků a vybělí barvy do pískova, dá vůbec smysluplného dělat? Klasický vinař v prachu starostlivě stříká postřik za postřikem, redukuje násadu hroznů, odlisťuje zónu hroznů, případně osečkuje. Biovinař se nestresuje houbovým tlakem, v biovinařově duši je mír.

Ti důkladnější možná využijí některého z termínů na postřik křemenáčkem(1.7., 5.7., 13.7., 17.7., 18.7.), ovšem, zdá se mi, že slunečních sil se nám letos dostalo požehnaně i bez křemenáčku. Máme-li z červnových svatojánských rán nasbíraný květ řebříčku, můžeme v některém z plodových dnů (1.7., 17.7., 18.7., 28.7.) povzbudit listy jeho výluhem. Hezky mluví o řebříčku - „venušině obočí" - Storl v knize Zahrada jako mikrokosmos. Jeho účinky jsou „výsušné a pojivé", je tedy na zvážení vinaře, je-li těchto vlastností v tuto dobu třeba. I různé kopřivové či přesličkové preparáty možno aplikovat v listové dny navečer (7.7., 15.7., 25.7., 26.7.)

Z tzv. zelených prací nejspíš připadne další vyvazování (nemá-li vinař pokrokové posuvné dvojdrátí). Vylamování zálistkůosobně dělám jen velmi vlažně. Naštěstí nemám odrůdy a tvary keřů, které takto příliš zahušťují, takže sporadicky projasním nějaké příliš neprůhledné místo či letorost, který rostl málo napřímeně. Osečkování už léta vynechávám. Nepochopil jsem jiný než úhledně estetický význam této operace. Dřevo mi vždy vyzrálo i bez tohoto prznění hebkých vrcholků.

V zásadě ale to nejdůležitější v tuto dobu se děje mezi Sluncem a rostlinou. Energie ohnivé koule se přeměňuje v listech na cukr a ten začíná pupečními šňůrkami proudit do malých hrozínků. Vinaři nezbyde než žasnout nad tímto procesem někde v požehnaném stínu koruny stromu, se sklenkou loňského vína, které ukrývá energii Slunce z předešlého roku.

Nějak jsem v posledních kalendáriích opomenul různé důležité či obskurní obyčeje a tradice. Což je neodpustitelné zejména u červnových svatojánských ohňů o slunovratu. Pozdě plakat nad rozlitým mlékem, hledám něco na červenec, ale nacházím pouze opravdu letitý a rozšířený zvyk na sv. Jakuba (25. července), kdy se z výšky, zpravidla ze střechy nebo věže kostela, shazoval kozel nebo kočka (sv. Jakub Větší byl podle legendy shozen s jeruzalémských hradeb). Krev z takto rituálně usmrcených zvířat měla čarovnou moc a uchovávala se pro různé léčebné účely. Ale Martě Kubišové to radši neříkejte.

Nenašel jsem ani žádnou pěknou pranostiku. Nezbývá než si nějaký ten rým sám vyrobit:

Hoj ty svatá Markéto,
Sešli nám něžné léto

V dešti Máří Magdaleny
Zavlhnou snad všechny pleny

Jen totální šílenci
Dřou ve vedru v červenci

Vždyť to vidíš, Svatá Anno,
Co mělo být, je uděláno.


Chládek v stínu přeji.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4094x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5