O Víně

V letošní sezóně zřejmě leckde vykvetla réva už v květnu, což jen ukazuje, že každý roční cyklus je nějakým způsobem jiný, originální. Proč se ho snažit natěsnat do nějakého statisticky optimálního modelu, lepší je radovat se a žasnout nad tím, jak si příroda poradí s novými kreacemi počasí. Vůně révových květů přímo vybízí představivost a vinohrad v žáru slunce ožívá tancem éterických víl, které tu slaví svůj svátek. Každý jen trochu zapálenější milovník vína by neměl litovat cesty a projít se někdy kvetoucím vinohradem...

Tak zvané zelené práce bývají jednou z nejméně mechanizací odlidštěných prací. Vinař je v kontaktu s rostlinou, přemýšlí nad každou individualitou keře, vyvazuje letorosty a podle potřeby vylamuje zálistky nebo příliš zahušťující, zakrnělé a neplodné letorosty. I tady lze použít citu a kreativity, i zde vnímavější oko dokáže rozpoznat, kdy je na místě narušit jednolitou fádnost učebnicově vyvázané stěny. Kdy je cennější povolit výhonkům si najít vlastní cestu a přirozeně se zachytit úponkem opory. Existují i jiné kánony krásy než fotogeničnost řádek sestřižených po vzoru živých plotů „jako když střelí".

Připomínám důležitý termín sběru bylin: v květových dnech kolem Svatojánské noci (24.6.), to jest letos 26.6. Snad bude za úsvitu pro sběr přívětivé počasí. Už jsem myslím zmiňoval, že kultovními rostlinami pro biodynamiky jsou hlavně přeslička, kopřiva a řebříček. Jejich úkolem by mělo být oslabit síly Měsíce na Zemi a zamezit houbovým organismům konat svou práci: odbourávat odumírající život. Jejich nástup prý může být způsoben i hnojením ne příliš rozloženým hnojem či nedokonale zkompostovanými zbytky. Kopřivový výluh se stříká spíše na list, přeslička na půdu. Řebříčkem (výluhem z květů) též na listy, nejlépe v plodové dny (2.6. k večeru, 3.6., 19.6. k večeru, 20. a 30.6.) Není ale důvod neexperimentovat s dalšími bylinami či přísadami, podle fantazie či hlubší znalosti. Mnoho tipů poskytuje kniha Nicolase Jolyho: Víno z nebe na zem. Kolem doby kvetení například doporučuje použít arniku. Jen varuji, že přirozeně rostoucí Prha arnika je u nás chráněná. Aubert de Villaine z Romanée Conti nedá kromě kopřivy a přesličky dopustit na vrbu (zřejmě výluh z kůry větviček). Proti plísním chrání extrémně choulostivý Pinot noir drobnými dávkami mědi a popraškem síry a bylinné výluhy podle něho slouží spíše k lepšímu vyrovnání se rostliny s mědí.

Třicátého by měl být i první z termínů doporučovaných Thunovými pro postřik dalším biodynamiky oblíbeným preparátem - křemenáčkem. Ten má zprostředkovat pro rostlinu dostatečné vnímání světelných a tepelných vlivů, dle Thunové má vliv i na tvorbu poupat v dalším roce. Na léto se zakope do země kravský roh naplněný na jemno rozemletým křemenem, nejlépe křišťálem, živec je méně účinný, na druhou stranu nejméně nebezpečný tím, že se efekt přežene a vyvolá silnou nerovnováhu. Na podzim se vykope a malé dávky tohoto prášku (polovina kávové lžičky na hektar) se hodinu dynamizují s vodou a za úsvitu se stříká na listy. Z Jolyho textů je patrná obava z tohoto mocného přípravku, podle něj vyvinutého spíš pro obiloviny než pro révu. Důrazně varuje před jeho použitím v suchých periodách a do vinic, kde nebyl aplikován celý komplex biodynamických preparátů a kompostu. Samostatný může spíš vyvolat nerovnováhu. Joly evidentně více straní bylinným preparátům, které jsou schopny řadou účinků křemenáček nahradit. Jasnozřivost a cit konkrétního vinaře vůči jeho vlastní vinicí je nade všechny recepty.


O poledním vedru v stínu
Rozplácnout se hmyzu na hostinu

Rozneste mne po krajině, hrobaříci
- tak by měli skončit všichni biodynamici...


Přeji dobrý odraz do léta tou správnou nohou.