O Víně

Strekov, neboli maďarsky Kürt je kousek od hlavního tahu mezi hraničním přechodem Štúrovo/Esztergom a Novými Zámky. Je to typická vesnice, kde místní (kdysi jistě velmi silné) polnohospodárske (rozuměj: zemědělské) družstvo má dodnes několik provozoven - kravíny a já nevím co ještě. Projíždím už asi po třetí po hlavní cestě a snažím se pohledem najít, kde jsou vinice. Jsou prý "...tam hore...", no dobře, ale raději se zeptám, jak se tam hore dostanu. Paní na zastávce, jejíž slovenština je zjevně horší než moje, mě posílá zpátky a u pošty se zeptejte. Jedu zpět, ale žádnou poštu nevidím a končím u zmíněných kravínů. Jejich ochranka (!!) mě posílá na vedení družstva a nakonec to tedy nacházím - mým problémem bylo, že radu typu: "...musíte stále rovně, pak za zatáčkou vlevo a uvidíte takový bílý panelák, tak jeďte až k němu..." beru doslova. Ve skutečnosti mi pán mohl např. říct: "Vidíte támhle ten větší patrový domek? Tak to je družstvo".

Ale dost kočkování, prší, všude bláto a já slíbil že sazenice ještě dnes - asi za 3 hod. - předám už u nás na Moravě do těch správných rukou, aby co nejdřív zapustily kořeny a plodily "ako tie divé zvery...!" Na družstvu se předvádím svou maďarštinou "Jo napot kivánok!", ale dál už s paní radši pokračujeme česko-slovensky :-) Dostávám kávičku a v zasedačce čekám na toho správného člověka. Vida - je tady mapa vesnice i s okolím a vidím, že tady mají opravdu rušno - názvy jako Jablonec, potok Paríž, nebo Německý (už nevím co) na mě dělají dojem :-)

Už ale přichází pan Bálint, na jehož rukou vidím, že je to ten správný člověk z praxe. Připadám si trochu divně ve svém obleku od Digela (sorry, ale jedu z veletrhu v Budapešti), ale s panem Bálintem brzo nacházím společnou řeč. Stává se jí slovenština i čeština - pan Bálint totiž sloužil vojnu na české straně bývalé federace... Naštěstí pro mne souhlasí s tím, že mě vezme přímo do stanice a sazenice mi prodá.

Blátivou cestou se dostáváme k tomu, co z družstva zbylo - stárnoucí prázdné výrobní a chovatelské budovy, za nimi však stále ještě dobře ošetřované vinice. Proplétám se přes kotelnu dovnitř do suterénu a moje sváteční boty Gallus naříkají a krvácí... Nakonec se ocitáme v docela velké místnosti, kterou bych tady určitě nečekal. Je to úplná krypta, kde v hibernaci pod zeminou odpočívají tisíce sazenic. Tady, v temnotě a chladu, doslova napůl pohřbené, sní svůj přívlastkový sen o slunečných sprašových půdách na jižních svazích bez škůdců a špačků a o ohleduplném, ekologicky smýšlejícím vinaři s prostorným sklepením a vymytými sudy... :-)

Jak ukazují pořízené fotografie zde dole pod článkem, slovo krypta je opravdu přiléhavé. Vlhkost zeminy cítím všude ve vzduchu kolem a je to dobře - pomáhá udržovat spící sazenice révy v tom správném stavu. Diktuji tedy panu Bálintovi ze svého seznamu požadované odrůdy a on trpělivě chodí mezi kopkami a vybírá. Nakonec se podívám ještě do haly o patro výš, kde se provádí roubování na německých strojcích - dříve až milión kusů ročně. Dnes, v opuštěných halách a zašlé slávě minulých desetiletí družstvo podle mne dožívá své poslední roky - je to jistě škoda, ale na druhou stranu platí zákon zachování hmoty. Někdo rozpadlou firmu nakonec koupí a bude-li co k čemu, pozvedne alespoň její hlavní část - šlechtění a výrobu hroznů. Vždyť kupovat sem jezdí i u nás známí vinaři - např. pan Plešingr z Rohatce (vzpoměňme na jeho velmi dobrý Alibernet 2002 odrůdové jakostní právě ze strekovských hroznů).

Dovezl jsem tedy nakonec sazenice těchto odrůd:
Mars - Hetera - Onyx - Hron - Váh - Rudava - Nitra - Negra - Noria - Milia. Informace o nich postupně zapracováváme do naší "Encyklopedie - Odrůdy" a brzy je tam jistě najdete. Kdo by je potřeboval dřív, obraťte se prosím na vedoucího šlechtitele ve Strekově, pana Ing. Ondreja Korpásze - prásknu tady jeho mobil: 00421 907 060 472.

Dohromady tedy vezu přesně 100 kusů sazenic, zaplatil jsem za ně 3´570,- Sk, což je asi 29,75 Kč za kus a to již včetně DPH. Kromě zmíněných odrůd družstvo ve Strekově nabízí ještě např. odrůdy Pastel, Inzuchta (incest Tramín x Tramín), Rosa, Torysa, Rubanka, Dunaj, Pomarančové, Breslava (což je staroslovanský název Bratislavy) a další. Není tato informace zajímavá i pro jiné naše vinaře, nebo drobné pěstitele?