O Víně

Místo, kam jsem s oblibou chodívala na nejrůznější ochutnávky, kde jsem slavívala narozeniny a kde jsme s kolegy z práce zapíjeli Vánoce, ukončí během listopadu provoz. Vinný sklípek v Musílkově v Košířích teď už jen vyprodává zásoby a koncem listopadu si majitel, Honza Schlindenbuch, sbalí fidlátka, rodinu, chleba s řízkem na cestu a vyrazí nadobro z Prahy pryč. Myslím ale, že jeho comeback na vinnou scénu na sebe nenechá dlouho čekat a věřím, že brzy se ozve z nedalekých Řevnic řev. První vlaštovka v podobě akce "Jiná vína" ostatně naznačuje, že co se vína týká, Řevnice rozhodně nezůstanou mrtvé. Před definitivním zavřením sklípku jsme mu ale ještě dopřáli důstojné rozloučení v podobě otevření toho nejlepšího, co sklep začátkem listopadu ještě skrýval.

Potud je zpráva zcela jasná. Nejasná začala být teprve v okamžiku, kdy nás místo avizovaných osmi až desíti přišlo pět. Lahve ale už byly otevřené, takže jsme se s tím museli nějak poprat - a z toho právě vyplývá jistá nejistota, nejasnost a mlhavost myšlenek. Původně jsem ani nechtěla žádný zápisek tvořit, takže moje poznámky budou jen letmé, ale Honza Schlindenbuch dodržel slovo a obětoval nám opravdové lahůdky, takže by byla škoda se o nich nezmínit. Rozjezd byl lehký, v podobě stále ještě svěžího a povzbuzujícího Sauvignonu 2008 z Krásné hory. Jedna z mých srdcových záležitostí přišla na řadu hned poté. Korábův Ryzlink vlašský 2008 sur-lie (psala jsem tu o něm mockrát, např. tady: Bio-autentická ochutnávka: Koráb + Abrle) je nesmírně proměnlivý a zdá se mi, jakoby se v každé lahvi skrývalo trochu jiné víno. Shodou okolností jsme si ho otevřeli i doma tři dny před touto akcí a vína prostě byla odlišná - jiná délka rozdýchání, jiná teplota a asi i jiná společnost, to vše má vliv na projev tohoto vína. Tento vlašák z chladného košířského sklípku se zdál jaksi mladší, svěžejší, ovocnější a jásavější, stopa po kvasnicích nebyla tak výrazná, kyselinky výraznější. Doma za praskání dřeva v kamnech a při tlumené hudbě se zdál vážnější, elegantnější, vyzrálejší. Nepřestává mě okouzlovat. Rulandské šedé 2008 barrique z Vinařství Sv. Tomáše vonělo kouřově, lehce spálenou chlebovou kůrkou, a na jazyku bylo plné a harmonické. Šok, v pozitivním smyslu, přišel v podobě Ryzlinku rýnského 2000 od mělnického mikrovinaře Říhy. Čekala jsem, že na nás z lahve vypadne mrtvola. Místo toho jsme mohli ochutnat pořád ještě svěže působící víno, které nepůsobilo staře, pouze zrale, klidně by to mohla být dvatisícesedmička či osmička. Minerální, lehce po kvasnicích vonící víno s výrazným petrolejovým štychem téměř všechny přítomné očarovalo. Jak poznamenal kamarád: pěkná práce. Jakostní Cabernet Moravia 2008 z rakvického rodinného vinařství Gréger potěšilo typickou cabernetovou vůní, kořeněnou, ostružinovo-kávovou se stopou sladké papriky. Chutnalo ovocně, teple a sametově. První červené se mi hodně líbilo. Rakvický mamut se pochlubil s barikovým Svatovavřineckým 2008. Silně "dřevěná" vůně byla trochu v rozporu s lahodnou a spíše jemnější ovocnou chutí, víno od Miloslava Vajbara se ale výborně hodilo ke kančí klobáse, která byla ve sklípku k zakousnutí, takže jsme si pochutnali. Moc se mi líbilo i Zweigeltrebe 2006 od Richarda Tichého. Výběr z hroznů, opět barrique, krásně voněl po ovoci a kouři, sladká chuť višňového kompotu byla harmonická, kulatá, plná. Výborné. André 2008 Václava Šalši mělo pěknou "lesní" vůni, ostružiny + vlhká hlína, v chuti bylo ostřejší, ne úplně srovnané, ale myslím, že by to mohl spravit čas. Víno zkrátka působí mladě a divoce. Ale pije se dobře. Posledním vínem bylo Říhovo Rulandské modré 2008. Temně granátová barva nepůsobila zrovna typicky pro pinot, ale ovocná vůně se stopou drceného kmínu a čerstvě upečeného chleba se mi líbila, stejně jako příjemná, nekomplikovaná chuť.

Honza Schlindenbuch měl při výběru opravdu šťastnou ruku a rozlučka s jeho sklípkem byla díky tomu více než povedená. Děkuji mockrát. Teď už mi nezbývá, než pečlivě poslouchat pražské tamtamy a čekat, kdy se k vinné aktivitě opět vrátí - a pak už jen zjistit odjezdy vlaků do Řevnic :-)