O Víně

Na následujících řádcích najdete mé dojmy z 6 vín, která jsem otevřel v průběhu srpna a která stojí za zmínku. A hned první odrůda Sevar byla mimořádným zážitkem.

1. Sevar 2000 výběr z hroznů - Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o. Polešovice

Několik lahví Sevaru jsem kupoval v roce 2001 za 99,- Kč přímo ve šlechtitelce a rád jsem se pro ně zde vracel, než byly vyprodány. Kdo jednou tento ročník ochutnal neváhal nakoupit velké množství, podobně jako bílá výběrová Morava ročníku 2000. V té době byly obě odrůdy v procesu testování a nebyly proto zapsány ve Státní odrůdové knize. Poslední lahev v archivu jsem se snažil zachovat co nejdéle a dnes ji netrpělivě beru do rukou. Odrůda Sevar byla v minulosti už jedenkrát přihlášena k registraci a to v roce 1992 na odrůdovou zkušebnu ÚKZÚP Bratislava, avšak zkoušení nebylo dokončeno kvůli rozdělení republiky a tím i zkušebnictví. Do Státní odrůdové knihy se Sevar dostal až v roce 2008. Žadateli o zapsání byli Šlechtitelská stanice vinařská a ing. Alois Tománek, šlechtitel révy vinné z Boršic. Jejich společná přihláška byla podána dne 19.7.2002. Na jaře tohoto roku byly dodány a vysazeny sazenice zkoušeného novošlechtění na ÚKZÚZ Oblekovice, odrůdové zkušebny pro Českou republiku. Po čtyřech vegetačních cyklech byla odrůda zařazena v roce 2005 do zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty, ve kterých úspěšné prošla. Vzhledem k tomu, že je u žadatelů v Polešovicích a Boršicích zajištěno udržovací šlechtění zkoušené odrůdy a název odrůdy vyhovuje požadavkům v § 9 zákonu O osivu a sadbě, byla odrůda zaregistrována a zapsána do Státní odrůdové knihy. Odrůda vznikla křížením mateřské rostliny Seyve Villard 12/58 F1 s otcovskou odrůdou Svatovavřinecké 116/55 F1. Toto hybridní křížení provedl už v roce 1964 šlechtitel ing. Václav Křivánek, který tehdy chtěl vyšlechtit odrůdu se zvýšenou odolností proti houbovým chorobám a mrazu, což je trendem a snahou šlechtitelů do dnešních dnů. Staniční předzkoušky proběhly v letech 1982-1984 v trati zvané „Meteorka" v Polešovicích, kde byly révové sazenice vysazeny v roce 1974 ve sponu 1,8 m x 1 m. V tříletém zkušebním cyklu byl sledován výnos, který činil v průměru 17,36 t/ha, cukernatost s průměrem 16,63 °NM a kyseliny s průměrem 9,03 g/l. Užitná hodnota odrůdy je dána kvalitou hroznů, odolností proti napadení houbovými chorobami, střední až vysokou cukernatostí moštu, výbornou kvalitou, ovocnou až květinovou vůní i chutí vína, a proto je ve srovnání s registrovanými modrými moštovými odrůdami jasným přínosem. Aby šlo z hroznů Sevaru udělat dobré víno, musí hrozny dozrát nejméně na cukernatost 19 °NM. V minulosti jsem napsal recenzi na Sevar 2004 zemské (6-6-4), ale nebylo to tak dobré víno, jako ročník 2000. Detailní informace vztahující se k odrůdě Sevar najdete v naší encyklopedii. Lahev typu „alsaská flétna" má objem 0,75 L (hnědé sklo) a je uzavřena lepeným korkem délky 38 mm s firemním potiskem, na kterém je několik krystalů vinného kamene. Víno se prodávalo bez etikety. Lahev měla pouze gumkou připevněný bílý štítek, na kterém bylo rukou napsaný název odrůdy, ročník a cukernatost hroznů. Barva je višňově červená a má velmi dobrou intenzitu. Vůně je poměrně široká. Najdete zde ovocité tóny (ostružiny, borůvky, třešně), ale i květinové odstíny a hořkou čokoládu. Chuť je středně dlouhá a nádherně kulatá. Třísla jsou sametově jemná a díky nádhernému závěru mám pocit, že odrůda Sevar má před sebou zajímavou budoucnost. Stále zde vidím archivační potenciál, klidně i další dva roky. Pokud někdy budete mít možnost ochutnat tuto odrůdu, pak rozhodně neváhejte! Kdybych měl hodnotit senzorické vlastnosti podle našich kritérií, pak bych neváhal dát známku: 9-9-9. I když je Sevar barvířka, podobně jako například Neronet, není to tak robustní červené víno a chutná jinak. Nabízí zajímavé podoby, a dále pak více komplexnosti.

2. Tokaji Hárslevelu 2004 Édes Fehér Kűlőnleges Minőségű Bor - Hetszölö, Tokaj, Maďarsko

Lahev tohoto sladkého maďarského vína (odrůda Lipovina) jsem kupoval od Anax!ena, který byl v březnu 2005 na ochutnávce maďarských vín a toto víno mi doporučil. Lahev objemu 0,75 L se na ochutnávce prodávala za 201,- Kč. Anax!en sepsal své postřehy v roce 2005 do dvou článků, první najdete zde a druhý zde. Lahev uzavírá plný korek délky 44 mm s potiskem vinařství. Barva je citrónově žlutá, čistá a má dobrou intenzitu. Víno se líně pohupuje ve skleničce a má velmi dobrou intenzitu. Vůně je kouzelná, v nástupu jsou příjemné medové tóny, ve kterých poznáte vyzrálé hrozny a cibéby, které se přesouvají do květinových tónů (rozkvetlý akát a květ černého bezu). V chuti je zbytkový cukr, kterému ale sekunduje kyselinka respektive zajímavá šťavnatost v dozvuku. Jsou zde opět medovo-ovocité tóny, které se povedly a ve srovnání s některými našimi víny se zbytkovým cukrem (např. Veltlínské zelené 2007 výběr z cibéb - Vinné sklepy Valtice, a.s. s hodnocením 7-4-5) je to úplně o něčem jiném. Na závěr budu citovat právě Anax!ena, který u tohoto vína použil následující myšlenku, pod kterou bych se klidně podepsal: Víno je opravdu hezky slaďoučké a při zamhouřených očích velmi dobře nahrazuje chuť některých našich ledovek, ovšem za podstatně lepší poměr cena/množství. Po dlouhé době víno se zbytkovým cukrem, které mne potěšilo a které jsme si užili.

3. Denis d´Or 2005 Malbec - Znovín Znojmo a.s.

Znovín již několik let uvádí do prodeje vína z nakoupených hroznů v zahraničí. Pokud se nepletu, tak se jedná pouze o červená vína. Vzpomenu například recenzi Bon Accord Grand Cuvée 2000 Vin de Pays dOc (původ hroznů Francie, hodnocení 7-7-8), Denis d´Argent 2002 odrůdové jakostní (původ hroznů Argentina), Denis d´Or Barrique 2002 známkové jakostní (původ hroznů Makedonie), Denis d´Argent 2003 odrůdové jakostní (původ hroznů Argentina) a Denis d´Or 2000 známkové jakostní (původ hroznů Argentina). Lahev Denis d´Or 2005 jehož hrozny mají původ v Argentině (odrůda Malbec) jsem obdržel jako prémii při nákupu znovínských vín v srpnu 2007. z etikety se dozvíte, že víno dovezla společnost Šimek Bohemia, s.r.o. Praha pro Znovín Znojmo a.s. Adjustáž vychází ze znovínské řady Denisů. Použitý je korek plátek-drť-plátek délky 38 mm s potiskem vinařství. Barva je višňově červená a má střední intenzitu. Ve vůni je jemná směs peckového ovoce a třešní. V chuti je kořenitost a ovocitost, připomínající vyzrálé třešně. Je to Malbec, u kterého ale postrádám typický buket švestek a povidel. Víno má stále potenciál k nazrávání, vinařství dokonce uvádí až rok 2016. Vinařství k tomuto víno doporučuje tmavé maso a kvalitní sýr.

4. Altos de Tamarón 2006 Denominación de Origen (DO) (Crianza) - Pagos del Rey, S.L., Olmedio de Roa, Španělsko

Možná si ještě vzpomenete na recenzi Gran Reservy Altos de Tamarón 2002 Denominación de Origen (DO) z dubna 2011 (hodnocení 8-8-8), kterou jsem začátkem tohoto roku přivezl z Saint boi de Llobregat u Barcelony. Dnes se zmíním o mladším ročníku v kategorizaci Crianza. Lahev jsem kupoval v Kauflandu ve výprodeji v květnu 2011 za 100,- Kč, což bylo za polovinu původní ceny. Z webových stránek vinařství se dozvíte, že hrozny pochází z révy staré přes 20 let z oblasti Ribera del Duero. Macerace trvala 15 dnů a řízené kvašení probíhalo při teplotě 28 až 30 °C. Po jablečno-mléčné fermentaci zrálo víno 14 měsíců v nových amerických dubových sudech a poté v lahvi dalších 9 měsíců. Lahev uzavírá staniolová záklopka a pod ní se skrývá kvalitní plný korek délky 45 mm s potiskem denominace. Barva je višňově červená, má vysokou intenzitu, že je skoro neprůhledná. Vůně je těžká a nabízí směs ovoce (třešně) a koření, které také najdete v chuti. Díky tříslovinám a kořenitosti má dlouhé doznívání. V závěru vystoupí extrakt natrpklých třešní a tabáku. Vinařství víno doporučuje podávat při teplotě 17 °C k pečeným masům, paštikám a sýrům z modrou plísní. Vezmu-li v úvahu cenu 100,- Kč, tak mne mrzí, že jsem neměl nekoupil více lahví, protože za tuto cenu to nemá chybu!

5. Ryzlink vlašský 2009 výběr z bobulí (botrytický sběr) - Vinné sklepy Valtice, a.s.

Půllitrovou lahev tohoto polosladkého botrytického vlašáku jsem dostal, ale na e-shopu vinařství se stále dá koupit za 220,- Kč. Hrozny pochází z viniční tratě Kraví hora v Dolních Dunajovicích. Lahev uzavírá plný korek délky 45 mm s potiskem vinařství. Ve vůni jsou medovo-ovocité odstíny (kandované ovoce) a jemné tóny botrytidy. V chuti jsou poznat vyzrálé hrozny. Zbytkovému cukru naštěstí dokáže sekundovat kyselinka, takže dnes nemám tak mizerní pocit jako z Veltlínského zeleného 2007 výběr z cibéb (hodnocení 7-4-5). Analytické hodnoty: zbytkový cukr 30,8 g/l, obsah kyselin 4,5 g/l, bezcukerný extrakt 28,1 g/l, alkohol 11,5 % obj. Vinařství víno doporučuje ke všem úpravám drůbežích jater a k ovocným salátům při teplotě 8 až 10 °C.

6. Veltlínské zelené 1997 kabinet (mešní) - Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž s.r.o. provoz Hovorany

Srpnový přehled zakončím mešním kabinetním veltlínem z Arcibiskupských vinných sklepů , který jsem kupoval v roce 2002 za 175,- Kč. Abych řekl pravdu, od tohoto vína jsem po 14 letech archivace moc nečekal. Hnědá lahev má zajímavý reliéf s názvem vinařství a na šňůrce malý papírový štítek, který nahrazuje etiketu. na jedné straně jsou základní informace o vinařství a na druhé název odrůdy, ročník a jakost. Hrozny mají původ v bývalé vinařské oblasti Mutěnické v obci Hovorany. Lahev uzavírá korek plátek-drť-plátek délky 38 mm. Barva je slámově žlutá, čistá a jiskrná. Vůně nabízí jemnou směs včelího vosku, propolisu a medových tónů. V chuti je nádherná nazrálost, ale v závěru vystoupí překvapivě vyšší kyselinka. Je ale zřejmé, že nejlepší léta má již mešní veltlín za sebou a mohl být před 5 lety docela zajímavý.