O Víně

Rok jsme o tom přemýšleli každý zvlášť.
Další rok jsme se o tom bavili, to už společně.

Světlo světa však portál www.ovine.cz spatřil až před dvěma lety, v říjnu 2002. První rok jsme tvář portálu více méně hledali a vkládali své první příspěvky a plnili údaje do věčně nenasytné Encyklopedie. Avšak od 10. září 2003 pravidelně (až na malé výjimky) publikujeme na našem portále jednu recenzi o víně denně.

Rok je určitě dobrá příležitost pro ohlédnutí se zpět a pro menší bilancování. Je to také dobrá příležitost sdělit Vám, našim čtenářům, své další záměry a cíle. Abychom mohli svou práci dále zlepšovat, udělali jsme si detailní statistiku příspěvků, resp. recenzí o vínech. Kromě toho pravidelně sledujeme přístupy na naše stránky a počet zaevidovaných uživatelů k odběru novinek a do Evidence (Virtuální sklípek).

I když je náš portál 100 % neziskový a veškeré náklady s ním spojené neseme na svých bedrech, zajímají nás samozřejmě i Vaše připomínky, náměty a reakce. Pro zajímavost - náklady s registrací domény jsou prakticky neviditelné ve srovnání se mzdou programátora, který na struktuře a layoutu portálu pracuje a zcela zanedbatelné ve srovnání s částkou, za níž si popisovaná vína pořizujeme. Pravda, občas nám výrobce dá lepší cenu nebo dáreček zdarma, ale my u něj tu slevu většinou ihned utratíme za další lahvinku :-) ! Provozování portálu nás neživí, dokážeme se naštěstí uživit jinak a vydělat si tak na milovaná vína, o které se pak chceme podělit s také Vámi. Tato zmíněná neziskovost má pro nás jednu obrovskou výhodu, kterou je veledůležitá nezávislost!

Od vzniku portálu www.ovine.cz na jeho stránkách nenajdete obtěžující reklamu či reklamní banner. Neprodáváme zde žádné zboží. Za zveřejněné informace nic nepožadujeme, ale ani nenabízíme. Ponecháváme si kontrolu nad zveřejněním případně nezveřejněním zaslaných příspěvků. Nejsme spojeni s žádným výrobcem, prodejcem či jinými strukturami oboru, takže můžeme opravdu psát o všem, co uznáme za vhodné, samozřejmě také o svých špatných zkušenostech. Nejsme pod žádným tlakem sponzorů, děláme pouze to, co je naším osobním názorem.

Svou anonymitu včetně provozovatele webu a programátorů držíme proto, abychom Vás svými fotografiemi, adresami a problémy nezatěžovali a také proto, aby na naše zveřejněné telefony nevolaly denně desítky lidí - zvláště těch případně naštvaných :-) Koho jsme ale osobně navštívili, nebo kdo se na nás občas obrátí ten ví, že si nehrajeme na „Tajemný hrad v Karpatech“ a že kromě svých jmen máme také své tváře.

Je to všechno jen o pocitech?

Uvědomili jsme si, že pocity, které nabýváme při ochutnávání vína s přáteli nebo jen se sebou samými, jsou natolik jedinečné a nezaměnitelné, že se často již nemusí vůbec opakovat. V mnohých případech otevíráme poslední dostupnou láhev - jde tedy o jedinou a poslední zkušenost s tímto vínem. Pokud bychom si v takových případech neudělali alespoň pár poznámek, za pár dnů si už nemusíme vybavit žádné pocity či detaily. Nejlepší radost je ale radost sdílená, takže své osobní pocity můžeme díky portálu www.ovine.cz sdělit i dalším milovníkům vína, kteří také touží otevřít pro určitou příležitost nějakou tu lahůdku. Vždyť formuláře pro popis vypitého vína se dokonce prodávají, tak snad nejsme zase tak úplně mimo…

K tomu se ještě přidá touha podat k vínu ten správný pokrm, protože i ten si zaslouží pár řádků, kde shrneme své pocity. Připojíme nezbytné fotografie a informace, kde lze dané víno pořídit a za kolik, zda je láhev vhodná k archivaci a na jak dlouho, případně další informace ze zákulisí a článek je téměř hotov.

Často jsme si kladli otázky typu: Čte naše články vůbec někdo? nebo Zajímá to vůbec někoho? Máme proto radost, že po období prvotního hledání se máme svou skupinu čtenářů. Jak jsme byli několikrát upozorněni, čtenáři v některých týdnech pátrají po určitých typech vín, čímž nám také pomohli více se zaměřit na konkrétní vína. Přímo ukázkovým případem bylo období letních horkých dnů, kdy nám přišlo několik přání, abychom se více věnovali růžovým vínům nebo vínům, která jsou cenově dostupnější. Velmi si také ceníme dalších spolupracovníků, kteří nám s určitou nepravidelností, ale o to s větším nadšením posílají své příspěvky. Více pohledů na jedno víno není určitě k zahození, proto se budete stále častěji setkávat s recenzemi na stejné víno od více autorů.

Věříme, že díky velkému množství encyklopedických údajů a každodenní práci máme dobrou šanci stát se mezi ostatními vinařskými portály viditelnými. Mnoho z nich se totiž zabývá prodejem, jiní uvádějí zprávy z oboru, ale všichni většinou sledují své komerční cíle.

Jsme taková "monitoringová služba", šedé krysy slídilky, nebo spíše archivářky. Vzhledem k rozsahu tohoto oboru prostě musíme volit jen jednu hlavní cestu, jeden směr. Proto časem příspěvky o vypitých vínech a encyklopedická data převládly nad aktualitami typu co kdy a kde řekl nějaký politik, nebo kolik peněz vybral nebo utratil Vinařský fond…

Jak dál?

Náš záměr byl a je stále v tomto ohledu stejný. Podávat informace, které osloví co nejširší okruh čtenářů a milovníků vína, tj. uvádět své postřehy a především ověřené osobní zkušenosti, jak o vysoce jakostních vínech, tak i o vínech běžných, která dostanete prakticky v každém hypermarketu po celé zemi, obvykle za poměrně příznivou cenu. Zaprvé nemůžeme opominout stále rostoucí trend ve spotřebě vína u nás, zadruhé také koupěschopnost spotřebitele. Při té příležitosti si vždy vzpomeneme na pana prof. Viléma Krause, který přiznává, že si klidně koupí krabicové víno, aby poznal i tuto kategorii levných stolních vín. Taková upřímná otevřenost je nám velmi sympatická.

Letošní „výročí“ nás zastihlo před obrovským množstvím nových informací, které postupně zpracováváme a zařazujeme na portál. Věřte, že jsme NIKDY neměli větší chuť se do této práce pustit jako nyní! Využíváme k tomu každou volnou chvilku. Dohodli jsme se, že v Aktualitách budeme zveřejňovat pouze několik málo příspěvků denně, aby jste je vůbec stačili číst a abychom (jak říká klasik) svou činností nezahltili sami sebe :-)

Velmi rádi také píšeme o různých specialitách, raritách a jakoby zpola zapomenutých věcech. V tomto směru budeme určitě pokračovat a v nejbližších týdnech se můžete opravdu těšit na velmi zajímavé speciality. V rubrice O víně najdete články o vínech v jakosti bobulový či botrytický výběr, také o nových kolekcích vín známkových a vín portského typu.

V rubrice O vinětách se můžete - také díky přízni našich čtenářů - těšit na stovky reprodukcí etiket z mnoha států světa. Některé z nich jsou opravdu zcela výjimečné a doufejme, že tato ojedinělá databáze se stane inspirací pro moravské a české vinaře, resp. jejich grafiky (někteří by to skutečně velmi potřebovali). Také se budeme v nejbližší době snažit získat etikety přímo od výrobců. A jak potvrdili poslední týdny, nikdo nás s touto prosbou zatím neodmítl.

Trochu opomíjená rubrika O vinařích bude postupně naplněna reportážemi z osobních setkáních především s malými vinaři. Myslíme si totiž, že právě na ně bychom se měli více zaměřit, než na firmy velké, které mají více prostředků a možností na svou propagaci.

Chystáme také detailní a podrobné zdokumentování (doufejme že všech) používaných typů lahví k plnění vínem a to v rubrice O lahvích.

A nakonec nekonečná práce na stále se rozrůstající Encyklopedii. Na změny v ní už průběžně ani neupozorňujeme, ale věřte, že se rozrůstá prakticky denně. Např. jen počet fotografií se blíží 3 tisícům! Do Encyklopedie budeme průběžně přidávat nové informace vyplývající z nové legislativy, která je platná od našeho vstupu do EU. Vína vyrobená v tomto roce tak budou muset odpovídat právě novým zákonům.



A nyní již trochu statistiky s komentářem, kterou zpracoval J.

Recenze z pohledu zastoupených států

Zpracování statistiky příspěvků a přístupů nám zabralo poměrně hodně času. Pomáhá nám ale lépe zmapovat minulost a nasměrovat se do budoucnosti. Dovolím si tedy uvést několik zásadních čísel a faktů.

Za poslední kalendářní rok (10.9. 2003 až 10.9. 2004) jsme zveřejnili 350 článků neboli recenzí o vínech! Bez mála se jedná o číslo, které znamená co den, to příspěvek. Pro nás to znamenalo velký zápřah. Vítáme proto každého, kdo má chuť se podělit se svými pocity. Taktéž velmi rádi zveřejníme další nezaujaté názory. Výše uvedených 350 příspěvků týkajících se recenzí se rozdělilo mezi 19 zemí, což není malé číslo, ale musíme se na něj podívat z pohledu počtu příspěvků. Logicky je na prvním místě Česká republika (258x). S velkým odstupem následuje Francie (22x), u které se můžete těšit na odpovídající zastoupení. Tato vína mají totiž špičkovou kvalitu, taktéž cena a dostupnost na našem trhu je dobrá.

Česká republika bude samozřejmě stále nejvíce zastoupená. Jsou to vína, o kterých se můžeme dozvědět nejvíce. Především můžeme navštívit samotné výrobce, projít si viniční tratě, poznat osobitost a mentalitu vinařů. Lépe tak vychutnáme každou dovezenou láhev a dokážeme si ještě více vážit těžké práce vinařů.

Na třetím místě se překvapivě umístilo Slovinsko (11x) a to díky častým pracovním cestám Pitrise do této země. Protože má další kolekce vín ze Slovinska, najdete zde postupně stále další a další osobní zkušenosti obohacené o slovinsko-český vinařský slovníček a popis místní legislativy, jak to ostatně děláme u všech hodnocených zemí. Ve statistice navíc nefigurují některá slovinská a chorvatská vína, která Pitris shrnul do jednoho článku.

Čtvrtá respektive pátá příčka, patří dalším vinařským velmocím: Itálie (10x) a Španělsko (9x). V případě italských a španělských vín platí podobná charakteristika jako pro francouzská vína, tj. snadná dostupnost a cena, horší je to na našem trhu již s lepšími jakostmi. Ale přehlížet obě uvedené země se rozhodně nechystáme.

Šesté místo patří Maďarsku (6x), což je také dáno častým cestováním do této země. Se čtyřmi příspěvky se na dalších místech postupně umístilo: Německo, Rakousko, Argentina, Austrálie a Řecko (4x). Se třemi následovalo Chorvatsko a Chile (3x), se dvěmi Slovensko a Jihoafrická republika (2x) a po jednom Čína, Bulharsko, Portugalsko a Tunisko.

Umístění Slovenska nás vůbec netěší a snad se nám podaří tento trend otočit k lepšímu. V případě řeckých vín máme poměrně dobré zásoby v osobním archivu, takže nebude problém něco vytáhnout a otevřít. V případě Slovenska je daleko větší šance, že se po vstupu do EU dostanou na náš trh i slovenská vína vyšších jakostí. Z uvedené statistiky se dá ještě vyčíst, že se stále častěji dostává i na vína z Nového světa, která samozřejmě dorazila i na náš trh. Na tuto situaci museli také velmi rychle reagovat i naši vinaři. Na konci tohoto článku najdete detailní statistiku.

Jak si vede Česká a moravská oblast?

Podívejme se nyní detailně na Českou republiku. Rozdělení příspěvků na český a moravský region dopadl podle očekávání zcela jednoznačně ve prospěch Moravy v poměru 7 : 251. Tak nízké zastoupení českého regionu nás samozřejmě vůbec netěší, ale na druhou stranu je třeba mít na mysli rozlohu vinic, ze které jasně vyplývá drtivá převaha Moravy. Také se potýkáme s horší dostupnosti vín z českých oblastí, ale slibujeme, že v okamžiku větší nabídky tento nepříznivý trend určitě zlepšíme.

Zastoupení odrůd (pouze vína ČR)

Na statistiku příspěvků, která se týká zastoupení odrůd v České republice, jsem byl opravdu moc zvědavý. Je totiž zpětnou vazbou a ukazuje na to, co pijeme a máme rádi. Při pohledu na pořadí zastoupených odrůd jsem byl velmi spokojený, protože na prvních třech místech se umístily odrůdy, které mám opravdu moc rád a které preferuji.
Poznámka Pitrise: je to dáno také tím, že J. za minulý rok na portál vložil nejvíce recenzí (270!), což samozřejmě oceňujeme, ale statistice proto vévodí jím preferované odrůdy.

Na druhou stranu mne trápí sledovat, jak klesá počet příspěvků s našimi tradičními odrůdami: Veltlínské červené ranné nebo Sylvánské zelené. Naštěstí to neplatí vždy. Například Ryzlink vlašský se umístil v horní polovině tabulky, stejně jako např. Rulandské bílé a Rulandské šedé.

Na prvním místě žebříčku najdeme Ryzlink rýnský (20x), který je právem označovaný za králem vín a vínem králů. V těsném závěsu najdeme Tramín červený (19x), Sauvignon a Veltlínské zelené (14x).

Tramín červený potvrdil svojí oblíbenost mezi konzumenty a to nejenom svou vysokou jakostí, jež v našich podmínkách pravidelně dosahuje. Sauvignon obhájil roli stále oblíbené odrůdy a díky relativně bezproblémovému pěstování na vinicích dosahuje také vysoké kvality. Vybudoval si i u nás velmi dobrou pozici. Veltlínské zelené je na tom podobně, je to navíc odrůda, která do našich podmínek patří, má zde tradici a vinaři na ní naštěstí nedají dopustit, takže má před sebou určitě dobrou budoucnost. Ve veřejnosti má někdy pošramocenou pověst, ale je to dáno především špatnou kvalitou v minulosti u některých rádoby jakostních vín a pochybných směsek.

V našem pomyslném žebříčku pokračujeme dále odrůdou Chardonnay (13x), která podobně jako Sauvignon potvrdil svou oblíbenost u konzumentů. V našich podmínkách má poměrně slušnou dostupnost. Dává také velmi kvalitní jakostní a přívlastková vína. Ve světě a stejně i u nás, stále pokračuje tzv. chardonnaymánie, která se nevyhnula ani naší vlasti. Podíváme-li se na nejvíce vysazované odrůdy u nás za poslední 4 roky, vychází právě Sauvignon a Chardonnay spolu s odrůdou Ryzlink rýnský k nejvíce vysazovaným! Jak Chardonnay tak Sauvignon se u nás opravdu zabydlují a vinaři se zřejmě s těmito odrůdami také velmi dobře s přátelili. Obě odrůdy dávají navíc velmi zajímavé vlastnosti, se kterými se normálně ve světě nesetkáte. Každá viniční trať dává těmto odrůdám svojí osobitost a nepopsatelný charakter, takže se můžeme v budoucnu těšit na řadu zajímavých vín a nádherných zážitků.

Následuje tzv. silný střed, kde jsou odrůdy zastoupeny následovně: Rulandské bílé (12x), Ryzlink vlašský, Frankovka a Rulandské šedé (11x). Jedná se o naše tradiční odrůdy, které zde mají své věrné příznivce a které samozřejmě nebudeme ignorovat, právě naopak. Následuje Cabernet Sauvignon (10x) a skupina Neuburské a Müller-Thurgau (9x). Bohužel až zde najdeme první dva zástupce modrých odrůd révy vinné, ale zato velmi kvalitní odrůdy. Cabernet Sauvignon je jakýmsi nejmenovaných králem mezi červenými víny, i když u nás pomalu ztrácí své pozice a je postupně nahrazován dalšími modrými odrůdami. V posledních čtyřech letech ho v nových výsadbách jasně přeskočila Frankovka, Rulandské modré a Zweigeltrebe. Právě tyto odrůdy najdete v našem žebříčku ve druhé polovině, ale stále se stoupající tendencí.

A jak dopadly odrůdy, které patří k naším typickým a byly u nás vyšlechtěné? Muškát moravský, Pálava, Aurelius, André a Cabernet Moravia obsadily druhou polovinu žebříčku, ale vzhledem k tomu, že jsou tyto odrůdy stále více a více vysazovány, nebude problém tento počet zvýšit - mnoho vín těchto odrůd nám také leží v archivu. Zvláště odrůda Cabernet Moravia je podle všeho přímo stvořená, aby se v budoucnu stala takovým tahounem. Poptávka po ní je mimořádná a kdo neměl možnost ochutnat kvalitní víno z této odrůdy asi ještě netuší, jaký potenciál v sobě má. V nejbližších 3 letech se můžeme těšit na mnohem větší nabídku, protože moravský cabernet byl v posledních letech usilovně vysazován. Je to navíc odrůda, vyšlechtěna pro naše podmínky a má šanci se na trhu s vínem prosadit.

Kromě tradičních odrůd jsme psali i o okrajových. Ať to byly staré odrůdy typické především v Německu, Rakousku, Slovensku či Maďarsku, které se k nám dostaly díky pokusným výsadbám v minulosti (Dornfelder, Kerner, Bouvierův Hrozen, Savillon, Hibernal, Orion), ale i pokusné novošlechtění a různé rarity (Morava, Malverina, Laurot ). Další „nepřímé“ recenze na podobně okrajové odrůdy jako např. Portugal šedý, Sieger, Děvín, Leanka, Sevar, Oděsa, Malbec, Agni, Scheurebe a další, najdete v našich reportážích z průběhů koštů v rubrice Komentujeme co se děje. Žebříček našich vín (myšleno vyrobených v ČR) se týkal rovných 35 odrůd, což je velmi slušné číslo. Na konci tohoto článku najdete opět detailní statistiku.

Rozdělení podle jakostního členění (pouze vína ČR)

Vedle zastoupení odrůdové skladby našich příspěvků je určitě také zajímavá a důležitá statistika podle jakostního členění. Žebříček je na prvním dvou místech velmi vyrovnaný a často se v posledních týdnech měnil. V současné době je na prvním místě odrůdové jakostní (85x), za kterým následuje pozdní sběr (84x). Překvapivá je určitě třetí pozice výběr z hroznů (30x), za kterým následuje kabinet (24x). Kdybychom sečetli počet přívlastkových vín, dostali bychom se k vysokému číslu přes sto! Na dalších pozicích najdete archivní (16x).

Počet archivních a známkových vín nás těší a zároveň ukazuje na stále vyšší poptávku po těchto vínech. Díky kvalitním ročníkům (2003, 2002, 2000, 1999, 1997) stoupá totiž nabídka vín přívlastkových a archivních, také však i cuvée. Kupáže jsou ve světě zcela obvyklé a pomalu se začínají prosazovat i u nás. Během následujících let se určitě nabídka ještě zvýší a jak jsme mohli letos poznat přímo u výrobců, drtivá většina z nich chystá kupáže podle své originální metody, chce to jenom trpělivost, dostatečné znalosti a čas. Uvidíme také, kdy se budeme moci detailně podívat na dvě nové kategorie vín (zemské a VOC).

U jakostního členění uvedeme ještě několik poznámek, týkající se různé technologie výroby. Zveřejnili jsme například recenze na vína barrique (12x), se kterými se stále častěji můžete setkat, protože poptávka po nich je stále vysoká. I samotní vinaři v posledních letech investovali do nákladných barikových sudů a s touto technologii i v budoucnu počítají. Často se také můžeme setkat s bílými barikovými víny či speciálními kupážemi, které vznikají smícháním normální odrůdy s barikem v určitém poměru.

Stoupající poptávka po růžových vínech se promítla i v našich recenzích na rosé (6x), i když je to mnohem nižší číslo než si přejí naší čtenáři, ale v budoucnu to určitě napravíme. Nemohli jsme také ignorovat různé speciality jako např. vína vyrobená metodou sur lie (1x), košer (1x), mešní (6x) nebo biovína (3x). U zahraničních vín jsme samozřejmě narazili také na další růžová vína i speciální názvy (Reserva, Special Reserva…), která jsou typická pro jižní země.

K uvedené statistice poslední poznámku. Stále se budeme snažit o co nejširší paletu vín z pohledu jakostí i metody výroby, nebude to pouze o přívlastcích či jakostních vínem, ale o všem, co je zajímavé a osloví nás. Platí to samozřejmě i pro vína šumivá, na která se také dostane. Na konci tohoto článku najdete opět detailní statistiku.

Zastoupení ročníků (pouze vína ČR)

Z pohledu zastoupených ročníků u vín vyrobených v České republice se dostáváme také k zajímavým číslům. Žebříček přesvědčivě vede ročník 2000 (73x), což si lze lehce vysvětlit kvalitou tohoto ročníku a stále ještě dostatečným množstvím vína, i když některé kolekce se postupně a nenávratně vyprodaly. Následuje ročník 2002 (55x), u kterého platí to stejné jako pro ročník 2000, akorát s tím rozdílem, že vína tohoto ročníku je stále dostatek. Navíc za relativně příznivé ceny, které může některý nadcházející podprůměrný ročník bohužel zvýšit. Letos v červenci se dokonce zdálo že to bude právě tento rok, ale velmi příznivý srpen a začátek září naštěstí kvalitu hroznů výrazně zlepšil a s jakostí to nevypadá již tak zle.

Třetí místo patří ročníku 1999 (36x), který je poněkud v ústraní za skvělým ročníkem 2000. Protože jsou tato vína stará již 5 let, jsou samozřejmě rychleji vyprodána a přebrána. Čtvrtá příčka patří ročníku 2001 (25x), který se bohužel netěšil tak dobrým klimatickým podmínkám, ale jak jsme se v několika případech mohli přesvědčit, archivací a správnou technologií výroby dokázali někteří vinaři vyrobit nádherná vína. Pátá respektive šestá pozice patří ročníku 1997 (19x) a 2003 (15x). Ročník 2003 bude v nastupujícím období stále více zastupován, takže se zcela určitě posune nahoru. A který ročník byl nejstarší? V současné době jsme psali o nejstarším vínu z ČR ročníku 1991 (3x), ale určitě se dostaneme ke starším, chce to jen najít tu správnou chvíli a odvahu na otevření nějaké velmi staré láhve. Tak například na láhev s ročníkem 1976 se chodím kochat do svého archivu opravdu velmi rád. Na konci tohoto článku najdete opět detailní statistiku.
Poznámka: nejstarší popisované víno celkově byl slovinský Refošk Teratron ročník 1988.

Zastoupení výrobců (pouze výrobci ČR)

Mezi poslední sledované položky patří seznam výrobců. K dnešnímu dni jsme zveřejnili recenze od 62 výrobců z České republiky. Tento žebříček co do počtu příspěvků s převahou vedou Vinné sklepy Valtice (32x), které patří do tzv. silné pětky na našem trhu. Na jejich vína můžete narazit především v hypermarketech a ve vybraných grastro zařízeních. Jak je u nich zvykem, s uvolňováním nových ročníků si dávají trochu na čas (oproti svým konkurentům). V žádném případě ovšem nemůžeme tvrdit, že je to nevýhoda. Poněkud zaostávají s úrovní Internetových stránek a pomyslný tah na bránu již bohužel není tak markantní jako před pár lety. Jako by chyběla trocha odvahy či jasná vize. Za povedený krok můžeme naopak označit vína, která vyrábějí z nakupovaných hroznů (Chile, Austrálie). Pochvalu si také zaslouží za udržení tradičních známek např. Valtický Sylván a za tři varianty Grácie. S cenovou politikou vybraných kolekcí to také občas přepísknou a podle nás to nemají zapotřebí. Někdy bohužel působí poněkud konzervativním dojmem, především s nástupem nových produktů. Až na jednu výjimku jsme stále nemohli vyzkoušet ročník 2003. Jsem proto zvědavý na jejich další kroky, firma má totiž velmi zajímavou odrůdovou skladbu a výborný výrobní potenciál.

Druhý nejčastěji uveřejňovaný výrobce Znovín Znojmo (18x) si druhou příčku určitě zaslouží a bez problémů i v budoucnu obhájí. Po dvou letech, kdy Znovín popadl nepochopitelný cenový amok, se letos ve svém nabídkovém katalogu naštěstí vrátili do normálu. Dá se naopak očekávat ještě větší útok na čelo žebříčku. Kolekce vybraných vín ročníku 2003 je skutečně velmi vydařená a také cenově zajímavá. Co nelze přehlédnout je velmi dobrá a silná marketingová politika, která někdy drtí ostatní výrobce. Za silnou zbraň považujeme poměrně dobře fungující Společnost přátel dobrých vín, velmi dobře zpracovaný katalog služeb a informací, spolu se zásilkovou službou, internetové stránky a další aktivity, které se Znovínu určitě vyplatily. Kromě toho stále přicházejí se zajímavými novinkami (výsadba Naučné vinice starých odrůd, privátní boxy pro archivaci vín, ochutnávkové stánky na vinicích, putování po archivních sklepích, nová kolekce zajímavých kupáží atd.) Znovínská vína můžete koupit v hypermarketech a speciálních prodejnách po celé republice. Pro zákazníka je důležité, že si může vybrat z poměrně široké kolekce vín, od jakostních až po přívlastkové a speciální kolekce. Znovín také nakupuje hrozny v zahraničí a prodává je pod speciálními názvy včetně velmi zajímavé kolekce oldies.

Třetím nejvíce zastoupeným výrobcem je Šlechtitelská stanice vinařská (15x) z Polešovic. K tomuto výrobci jezdíme velmi často a to nejenom pro nákup vína, ale také pro různé speciality, zajímavosti a vůbec pro informace. Dostupnost jejich vín na trhu je však velmi špatná a pokud si do Polešovic nezajedete, nemáte prakticky jinou možnost. Setkal jsem se pouze s jedinou vinotékou, která jejich některá vína nabízela, ale to byla světlá výjimka. Z původní, pro spotřebitele velmi výhodné cenové politiky, v ŠSV postupně ustupují, navíc s prodejem těch zajímavějších vín z odrůd Sevar nebo Morava dělají čím dál větší „cavyky“. Za rok či dva se proto „šlechtitelka“ jako významný výrobce může v našich statistikách propadnout pěkně hluboko. Jejich běžně prodávaná vína se totiž začínají ztrácet v nepřehledném chumlu desítek jiných sklepů, mnohdy obchodně silnějších.

Na dalším místě se umístila Patria Kobylí (13x), která patří k stále větším a silnějším firmám na našem trhu. Po určitém tápání před dvěmi roky se snad již blýská na lepší časy a jak dokazují nová a zajímavá vína, mají před sebou nadějnou budoucnost. Dostupnost jejích vín není špatná, ale narazíte na ně nejspíše ve vybraných vinotékách. Nejlépe je však zajet si přímo k výrobci, jak to často děláme my. Protože v našich archivech máme poměrně velké zásoby, můžete se těšit na další nové recenze.

Stejná příčka patří rodinné firmě Vinařství Spěvák a synové Dubňany (13x), která si zcela určitě zaslouží naší i Vaší pozornost. Jde o zavedenou firmu na našem trhu s renomé i mezi vinaři. Kromě klasických odrůdových a přívlastkových vín nabízí také řadu okrajových odrůd, které pocházejí z novošlechtění nebo vín z odrůd, které nejsou u nás tak běžné. Vinařství z lidského hlediska velmi sympatického pana Františka Spěváka nemůžeme a nechceme opomíjet a v tomto trendu budeme určitě pokračovat.

Na další pozici najdete ZEAS Polešovice (12x), která u nás zabodovala především speciálními kolekcemi archivních a přívlastkových vín, i když jinak vyrábí vína téměř výhradně jakostní. Horší je to již s jejich dostupností. Většinou si musíte totiž zajet přímo k výrobci.

Z horní části žebříčku jmenujme dále Družstevní vinné sklepy Hodonín (9x), které na trh uvádí stále nové a nové kolekce. Pokud se Družstevní vinné sklepy vyrovnají s určitými finančními nařčeními, o kterých se mezi vinaři jen šeptá, mohou opět hrát důstojnou roli mezi již zmíněnou silnou pětkou. Výhodou je určitě velká a osvědčená prodejní síť.

Další rodinnou firmu je Vinařství Josef Valihrach z Krumvíře (9x), která si určitě zaslouží pozornost. Jejich nabídku nemůžete v žádné vinotéce přehlédnout, ale v normální síti hypermarketů či vybraných prodejen jí bohužel nenajdete, což může v budoucnu být pro firmu určitý problém. Orientace pouze na vybranou síť odběratelů a vinoték sice podporuje image firmy, ale může být za určitých okolností smrtící. Co se stane až vinotéky, nabízející mnohdy neskutečně předražená vína od pana Valihracha přestanou nabízet, protože se na stále více zahlceném trhu přestanou prodávat? Dostupnost vín a jejich nižší ceny přímo v Krumvíři je určitě zajímavá, ale podmínky prodeje jsou zbytečně komplikované, diskriminující a spíše odrazující. Obchodní politiku pana Valihracha namířenou proti maloodběratelům opravdu nechápeme. Jak jsme se mohli během posledního roku sami přesvědčit, jedná se pravděpodobně o jedinou firmu, která nutí drobné zákazníky do větších odběrů, místo aby pro menší nákup prostě o něco zvedla ceny. Tímto způsobem se zřejmě snaží preferovat vinotéky, ale jak jsme již psali na jiném místě, z osobních zkušeností známe skutečný stav v mnoha vinotékách a nevěříme tvrzení, že poskytují odpovídající poradenství a kvalitu prodeje. Podle našeho názoru by firmě pana Valihracha prospělo více odvahy a zapřemýšlet nad jednodušší obchodní politikou.

Co nás samozřejmě netěší je řada firem a malých rodinných vinařství, která na našem seznamu uvedeném pod článkem nenajdete. V posledním měsíci jsme z různých vinoték nebo přímo od výrobců nakoupili láhve za účelem recenze, abychom tuto situaci napravili. Vyjmenuji alespoň několik jmen: Vinařství rodiny Špalkovy, sdružení Bonus Eventus a Collegium Vinitorium, Agrodružstvo Nový Šaldorf, Cech vinařů z Nového Šaldorfa, Abart s.r.o. Velehrad a další. V našich archivech kromě toho máme řadu dalších výrobců, které určitě použijeme pro účely recenze, jako např. Fa. Baloun, Ivan Bílkovič, České vinařství Chrámce, Forman & Forman, Vinařství Hort, Vinařství Jana Vaňka, Ekologické hospodářství rodiny Abrlovy z Pavlova, pan Nestarec, Vinařství Vladimír Tetur Velké Bílovice, pan Maňák Žádovice, Sedlecká a Lechovická vína a další. Seznam se stále rozšiřuje - při pohledu do naší Encyklopedie - Sklepy je opravdu z čeho vybírat.

A jak dopadla statistika přístupů? Za půl roku se počet jedinečných přístupů (IP adres) zdvojnásobil a tento rostoucí trend pokračuje. Za důležitější číslo ovšem považujeme počet přihlášených uživatelů k odběru novinek. Tento počet se před půl rokem pohyboval kolem třiceti lidí. Po ručním zaregistrování většiny vinařů a výrobců (s vysvětlujícím textem a vždy s možností k odhlášení) se tento počet ustálil na čísle 80. Od určité chvíle, ale dochází k velmi pomalému nárůstu, ale jak ukazuje statistika, jde o poněkud rozkolísaný charakter.

Proč nevyužít Virtuální sklípek pro přesnou evidenci?

Poněkud v ústraní stojí náš Virtuální sklípek, který najdete na titulní stránce v horní části menu. Jde o naší aplikaci vyvinutou přesně na míru, kterou jsme připravili pro soukromé využití. Pomocí této aplikace můžete sledovat stav zásob ve Vašem archivu. K dispozici máte řadu filtrů a vyhledávačů, pomocí kterých dokážete velmi rychle vyhledat víno podle pokrmu, ročníku, jakosti, výrobce a řady dalších kritérií. O počtu lahví, množství a cenách ani nemluvě. Tato aplikace vznikla především pro naše účely a máme v ní také veškeré záznamy o našich zásobách. Že je tato služba zdarma a že využívá veškeré informace z naší Encyklopedie nemusím ani připomínat. Povolení prohlížení Vašich zásob ostatním uživatelům je samozřejmě možná. Na trhu není příliš podobných aplikací, které Vám poskytnout přehled o Vašich zásobách a pokud ano, je vždy nutné zaplatit určitý poplatek, o kterém my neuvažujeme. Stále věříme, že náš Virtuální sklípek má před sebou skvělou budoucnost. „Wish list“, tedy seznam toho, co chceme na portálu www.ovine.cz změnit je pořádně dlouhý, navíc nosíme v hlavě řadu nových a žádaných vylepšení.

Přístup do našeho Virtuálního sklípku vykazuje stále pozvolný růst a v současné době se ustálil na čísle 60 uživatelů. Musíme si ale uvědomit, že se mohli přihlásit uživatelé, kteří již tuto soukromou evidenci dnes nevyužívají. Máme ovšem řadu případů, kdy je tato databáze ve velké míře využívána a jsme často kontaktováni, abychom rozšířili stávající výrobce a samozřejmě i funkčnost. Všem proto vzkazujeme: na všem se pracuje, prosím vydržte.

- - - - - - - - Úplné statistiky - - - - - - - -

Zastoupení zemí podle počtu příspěvků:

1. Česká republika: 258
2. Francie: 22
3. Slovinsko: 11
4. Itálie: 10
5. Španělsko: 9
6. Maďarsko: 6
7.-11. Německo: 4
           Rakousko: 4
           Argentina: 4
           Austrálie: 4
           Řecko: 4
12.-13. Chile: 3
             Chorvatsko: 3
14.-15. Slovensko: 2
             JAR: 2
16.-19. Bulharsko: 1
             Čína: 1
             Portugalsko: 1
             Tunisko: 1

Zastoupení odrůd z České republiky:

Ryzlink rýnský: 20x
Tramín červený: 19x
Sauvignon: 14x
Veltlínské zelené: 14x
Chardonnay: 13x
Rulandské bílé: 12x
Frankovka: 11x
Rulandské šedé: 11x
Ryzlink vlašský: 11x
Cabernet Sauvignon: 10x
Neuburské: 9x
Müller-Thurgau: 9x
Zweigeltrebe: 9x
Sylvánské zelené: 8x
Muškát moravský: 8x
Svatovavřinecké: 8x
Modrý Portugal: 7x
Pálava: 6x
Aurelius: 5x
Cabernet Moravia: 5x
Veltlínské červené ranné: 5x
André: 4x
Irsai Oliver: 4x
Dornfelder: 2x
Hibernal: 2x
Muškát Ottonel: 2x
Rulandské modré: 2x
Bouvierův hrozen: 1x
Kerner: 1x
Laurot: 1x
Malverina: 1x
Merlot: 1x
Morava: 1x
Orion: 1x
Savilon: 1x

Jakostní zastoupení vín z České republiky:

odrůdové jakostní: 85x
pozdní sběr: 84x
výběr z hroznů: 30x
kabinet: 24x
archivní: 16x
známkové jakostní: 10x
stolní: 1x
výběr z bobulí: 1x
slámové: 1x

Rozdělení podle technologie výroby (Česká republika):

barrique: 12x
rosé: 6x
mešní: 6x
biovíno: 3x
gold reserve: 1x
košer: 1x
sur lie: 1x

Zastoupení ročníků z České republiky:

1991: 3x
1993: 3x
1994: 6x
1995: 3x
1996: 6x
1997: 19x
1998: 10x
1999: 36x
2000: 73x
2001: 25x
2002: 55x
2003: 15x

Zastoupení výrobců z České republiky:

Vinné sklepy Valtice, a.s.: 32x
Znovín Znojmo a.s.: 18x
Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o. Polešovice: 15x
Patria Kobylí, a.s.: 13x
Vinařství Spěvák a synové Dubňany: 13x
ZEAS Polešovice a.s.: 12x
Družstevní vinné sklepy s.r.o. Hodonín: 9x
Vinařství Josef Valihrach Krumvíř: 9x
Vinařství Jaroslav Vaďura Polešovice: 8x
Agrosovín Boršice a.s.: 7x
Vinařství Plešingr s.r.o. Rohatec: 7x
Víno Mikulov a.s.: 7x
Moravské vinařské závody s.r.o. Hukvaldy: 6x
PPS Agro a.s. Strachotín: 6x
Vinařství Vladimír Tetur Velké Bílovice: 6x
Vinselekt-šlechtitelská stanice vinařská Rakvice: 6x
Neoklas a.s., Šardice: 5x
Arcibiskupské vinné sklepy s.r.o. provoz Hovorany: 4x
Arcibiskupské zámecké sklepy s.r.o. Kroměříž: 4x
Habánské sklepy společnosti Révovín s.r.o. Velké Bílovice: 4x
Mádl Stanislav Velké Bílovice: 4x
Réva plus, s.r.o. Rakvice: 4x
Templářské sklepy Čejkovice: 4x
Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská a.s.: 3x
Vinařství Vladimír Hanák Blatnice pod Sv. Antonínkem: 3x
Vinicole Valtická vinařská s.r.o. Valtice: 3x
Záměk Mělník & vinné sklepy Jiřího Lobkowicze s.r.o.: 3x
ZD Sedlec u Mikulova: 3x
Malý vinař František Mádl Velké Bílovice: 2x
Sdružení vinařů Viniblat Blatnice pod Sv. Antonínkem: 2x
Skoupil Petr Velké Bílovice: 2x
SOŠ, SOU a OU Bzenec: 2x
Tanzberg Mikulov - Vinařství Bavory: 2x
Víno Blatel a.s. Blatnice pod Sv. Antonínkem: 2x
Vinop a.s. Polešovice: 2x
Zemědělská a.s. Čejkovice: 2x
Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo a.s.: 1x
Bunža Vlastimil, Bzenec: 1x
Cíchová Alena Blatnice pod Sv. Antonínkem: 1x
České vinařství - Ing. Ivan Váňa Chrámce: 1x
EKO Hnízdo s.r.o. Znojmo: 1x
Ekologické hospodářství rodiny Abrlovy Pavlov: 1x
Château pod Martinkou: 1x
Jakubčík František, Brumovice: 1x
LIVI s.r.o. Dubňany: 1x
Lobkowiczké vinné sklepy s.r.o. Roudnice nad Labem: 1x
Maděřič Ludvík Moravský Žižkov: 1x
Pavlovín s.r.o. Velké Pavlovice: 1x
Soare Sekt a.s.: 1x
Školní statek Střední zahradnické školy Mělník: 1x
Škrobák Stanislav: 1x
Vinařství Holánek Hynek Ivaň: 1x
Vinařství Jaroslav Beneš Hrušky: 1x
Vinařství Kovacs Novosedly: 1x
Vinařství Krist Tomáč Milotice: 1x
Vinařství Reisten s.r.o. Valtice: 1x
Vinařství Springer Bořetice: 1x
Vinné sklepy Lechovice s.r.o.: 1x
Vinné sklepy Maršovice v.o.s.: 1x
Vinohrady rodiny Šupkovy: 1x
ZERA a.s. Ratíškovice: 1x