O Víně

Konečně začalo pršet a já mohl přestat kličkovat mezi komáry s konvemi v ruce a zalévat vinohrádek. Ano takový jsem srab, že jsem letos zaléval sazenice, aby neuschly! Když mám teď trochu volněji, mohu zasednout k počítači a nahlásit, že jsem byl na degustaci (i jinde, ale o tom nemusím psát), jak jsme se měli a jaká vína jsme ochutnali. Ano je dobré si připomenout, že i v tomto deštivém roce bylo období na přelomu června a července, kdy se vyplatilo zalévat. A také mi to připomíná, jak málo a pomalu jsem v létě psal, když tento článek vychází až dnes...

Rajhradské klášterní vinné sklepy byste marně hledali pod známým rajhradským klášterem, protože ten je postaven na původních bažinách a to je pro vinné sklepy velmi nevhodné místo. Proto jsou sklepy o kus dál, ale za to se chlubí tím, že se v nich víno vyrábí nepřetržitě od roku 1692, jde tedy o sklepy s jednou z nejdelších tradicí výroby vína v ČR. Vyrábí přes 70 tisíc litrů vína, všechna lahvují do lahví 0,75 L. Nemají vlastní vinohrady, ale úzce spolupracují s několika vinohradníky, od kterých nakupují hrozny. Přestože Rajhrad najdete 15 km jižně od Brna, dnes patří do Znojemské vinařské podoblasti a tak tolik nepřekvapí, že i původ jejich vín je v podoblasti Znojemské. Bílé hrozno pochází většinou z Rajhradu, Dolních Kounic a Nových Bránic, snaží se udržet v okolí, ale část nakoupili i v Hnanicích. Pro červená vína nakupují hrozny výhradně v Dolních Kounicích. Díky tomu jsou jejich vína zajímavá aromatikou a mineralitou typickou pro znojemskou oblast a kounicko. Bílá vína se vyrábí v nerezu, červená v sudech, červená v nerezu podstupují jablečno-mléčnou fermentaci. Kvašení je řízené. Obvykle jsou vína kvašena do sucha, poslední ročník však nabízí i několik polosladkých vín. Sklepmistrem je Jiří Ruibar, degustací nás provázel Mgr. Marek Javora. Podle jeho slov vína dělají "aby nám chutnala" a musím pochválit práci sklepmistra, který zvládá harmonii vína velmi dobře. Jsou velmi pitelná, určená pro dlouhé pití, aroma je spíše jemné, ale výrazné a zajímavé. Bílá mi připomněla vína z Kloboucka, ale nejsou tak přímá, jednoznačná a bujará, našel jsem v nich otisk Rajhradska, krajiny ploché, vonící horkem, ovocem a obilím a naturelu bodrého, nikam nespěchajícího. Červená z kounicka naopak z půdy čerpají mineralitu, která vás přinutí zhluboka se nadechnout, protáhnout a narovnat záda, do daleka se zahledět...
...a znovu se napít.

Takže co jsme ochutnali?

Veltlínské zelené 2009, pozdní sběr, Rajhrad, trať Hájiska (od Rajhradu směrem na Syrovice). 13,5 % alkoholu, 5,1 g kyselin, 4 g cukru. Pro začátek chutné vínko s jemnou aromatikou, ovocné, snad nepatrně do banánu, jemné, kulaté, příjemné, přítomné dámy vyjadřovaly nadšení.

Ryzlink vlašský 2008, pozdní sběr, Dolní Kounice, trať Nová Města. 18 g extraktu, 6,9 g kyselin. Suché, solidní, pevné víno, lehce glycerinové, tvrdší, přitom dostatečně jemné. Některé dámy prohlásily, že takovéto víno rozhodně pít nebudou, zato pánové si byli jisti, že toto je rozhodně víno pro ně.

Ryzlink rýnský 2009 pozdní sběr, 5,5 g kyselin, 13 % alkoholu, 1,9 g cukru. Silně glycerinový, plný v chuti, lehce aroma lípy a černého bezu.

Chardonnay 2009, pozdní sběr, Nové Bránice, trať Staré Hory. 6 g kyselin, 3,9 g cukru. V prvním dojmu převládala chuť sladká, později se přidala i kyselinka. Opět příjemné a dost neutrální víno.

Veltlínské červené rané 2009, výběr z hroznů, polosuché, Rajhrad, trať Hájiska. 13,7 % alkoholu, 5,2 g kyselin, 7,2 g cukru. Velmi pěkné vínko. Ovocité, se špetkou vanilky, příjemné plné tělo i pěkná dochuť. Je vidět, že tato opomíjená odrůda na Moravu patří a že ji tu umí. Tyto keře rostou nahoře na kopci, který večerce jistě dopřává suchou a vzdušnou polohu, která jí tak svědčí.

Rulandské šedé 2009, výběr z hroznů, Hnanice. 13,5 % alkoholu, 5 g kyselin, 7 g cukru. Toto víno bylo oceněno zlatou medailí na Royal Wine Challenge 2010. Jde o lehký typ rulandského, ač je dosti glycerinové, je velmi pěkné, v chuti silné, naprosto harmonické.

Müller-Thurgau 2009, sur lie, polosladké, Dolní Kounice, trať Nová města. 12,5 % alkoholu, 4,2 g kyselin, 19 g cukru. Toto víno bylo oceněno Zlatou medailí na Royal Wine Challenge 2010 a s 92,7 body bylo sedmé nejlépe hodnocené víno na Muvina Prešov 2010 a bude oceněno velkou zlatou medailí. Pěkňučké vínko, svěží a sur lie doplnilo tělo. Je vyrobeno tak, aby jemně perlilo (také díky sur lie). Toto víno oslovilo všechny zúčastněné, ukázalo, že podceňovaná Mylerka dokáže i překvapit a zařadit se mezi nejjakostnější odrůdy.

Sv. Scholastika 2009, pozdní sběr (ale cukernatost na hranici vzh), Dolní Kounice, známkové, Martinské víno, polosladké, vyrobeno z odrůdy Müller-Thurgau. 17 g cukrů, 6 g kyselin. Toto víno je ze série tří Martinských vín (bílé, růžové, červené) a bylo pojmenováno podle sestry svatého Benedikta. Toto víno jsme dostali i kvůli srovnání s předchozím a odlišnost byla značná, protože ač dobře pitné bílé, chutí připomínalo spíše rosé.

Placidus 2009, rosé, pozdní sběr, suché. 13 % alkoholu, 4,7 g kyselin, 2,7 g cukru, vyrobeno z odrůdy Zweigeltrebe. Druhé z martinských vín, dostalo jméno podle probošta Placida Novotného, který sehrál významnou úlohu v historii kláštera, nejen tím, že v době jeho působení byly postaveny vinné sklepy. Tady bych řekl, že se sklepmistrovi asi nepodařilo přesně zastavit kvašení v tu pravou chvíli a do pravé harmonie chybí tomuto růžovému trochu více cukru. Ne, že by nemohlo plnit svůj účel a osvěžit v letních dnech, ale svěží vám bude připadat jen v těch nejteplejších.

Modrý Portugal, 2009, odrůdové jakostní, Dolní Kounice, trať Karlov, 35 let stará vinice. Toto víno bylo oceněno stříbrnou medailí v Litoměřicích. Portugal je také poněkud podceňovaná odrůda, ale tento je poněkud jiného typu, přiznám se, že podobný jsem ochutnal jen jednou z archivu. Opět jedno víno pro pány, které dámy přímo haněly, protože silnou kamenito-kouřovou příchuť prostě nemohou mít v oblibě. Víno má odbourávanou kyselinu a je harmonické, ale podle mne je nejlépe oceníme možná i po pár letech ležení, nejlépe někdy večer v zimě, když mrzne, až praští a v krbu praskají polena...

Frankovka 2009, pozdní sběr, Dolní Kounice, trať Na nivách. 12,5 % alkoholu, 5 g kyselin, 2,6 g cukru. Kounická Frankovka je pojem a já neznám po celé Moravě jinou, která by se jí vyrovnala mineralitou - až Skalická, ale ta je až za hranicemi na Slovensku. V této byly cítit ostružiny, švestky, křísnutí oceli o křemen a byla jí plná huba, prostě bomba!

Zweigeltrebe 2009, pozdní sběr, Dolní Kounice, trať Na nivách. 12,5 alkoholu. Toto víno bylo oceněno Zlatou medailí na Royal Wine Challenge 2010, zlatou v Mělníku a stříbrnou v Litoměřicícch. Bylo hutné a kulaté, ale tady mé zápisky náhle končí a vzpomínám si pouze, že mě neoslovilo až tolik jako Frankovka.

Byla totiž tato degustace poznamenána tím, že hned několik přítomných dam se znovu vidělo po delší době a měly si co říci a tak vyrušovaly a to i mne, nedávaly pozor a pozdě večer využily příležitosti k tomu, aby se zase poškorpily. Takže jsem si stihl zapsat poněkud méně než jindy a o to chudší je i tento článek. Navíc začínalo léto, pěkné počasí a mistrovství světa ve fotbale, jistě uznáte, že to mohu použít jako omluvu k tomu, že jsem článek napsal až později a paměť už prostě nebyla tak svěží. Na konečné zpracování počkal text až do podzimních dešťů. A i když po čase, stejně je příjemné zavzpomínat na bílá vína, zvlášť vhodná pro večerní posezení ve dnech, kdy se pro horko nedá spát a přesto máte brzo ráno vstávat. A jsem rád, že vím o dalším sklepě, kam se stékají červená z kounicka, ve kterých dříme stejný plamen jak v křemenu, jen, jen ho probudit.

Webové stránky vinařství najdete pod tímto odkazem.