O Víně

Na další z degustací „u Riedelů“ se představilo domácí vinařství Dobrá vinice. AdVivum si do sortimentu vybírá především zajímavé producenty, něčím výjimečné, velmi často se zaměřují na vinařství „šetrná k přírodě“ či přímo biodynamická. To byl i tento případ. Vína prezentoval jeden z majitelů vinařství a vinař v jedné osobě, pan Petr Nejedlík. Degustace to byla, především a právě díky osobě pana Nejedlíka, velmi zábavná. Jeho „dětská“ přirovnání (prakticky jakoukoliv aktivitu ohledně zpracování vína dokázal přirovnat k výchově dětí tak, aby to znělo přesvědčivě a vtipně zároveň) fungovala, možná i díky tomu byla na degustaci převaha žen :o) Atmosféra byla příjemná, prostředí komorní a vína... o těch si povíme později.

Některé informace o vinařství si vypůjčím přímo z oficiálních webových stránek www.dobravinice.cz, abych je zbytečně nepřepisoval z poznámek, ze kterých případně doplním jen některé další zajímavosti. Dobrá Vinice sídlí hned na dvou místech na jižní Moravě, v Novém Šaldorfě a ve Velkých Bílovicích. 14 ha vlastních vinic doplňuje také 6 ha vinic smluvních partnerů (převážně společníků ve firmě). Odrůdová skladba odpovídá lokalitě a požadavkům na dobré hrozny. 70 % tvoří hrozny pro bílá vína (převážně na znojemsku): Sauvignon, Chardonnay, Bílý a Šedý Pinot, Tramín, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a 30 % hrozny pro červená vína (převážně Velké Bílovice): Frankovka, Zweigeltrebe, Modrý Pinot, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Produkce hroznů ve vinici se pohybuje od 1,5 do 2,5 kg (v případě řady Premium na dolní hranici) na keř - tj. cca 35 až 65 hl na hektar. Vinařství se snaží uplatňovat integrovanou produkci (později snad dokonce biodynamiku) v souladu s přírodou. Při zpracování jsou hrozny lisovány šetrně, důsledně oddělena poslední fáze. Pro řadu Premium je dokonce snaha používat pouze samotok. Hrozny jsou zpracovávány a zrají převážně bez použití SO2 (to i díky barikovým sudům). Víno kvasí při nízkých teplotách, zrání vína probíhá za neustálého promíchávání 6 až 12 měsíců v nových sudech barrique z francouzského, slavonského a rakouského dubu (sudy jsou používány max. 3x, druh dřeva je volen vždy dle konkrétního vína a toho, čeho se chce dosáhnout) a v nerezových tancích. U vín probíhá jablečno-mléčná fermentace, jablečná kyselina je odbourána biologicky mléčnými bakteriemi. Víno je lahvováno bez filtrace, nebo je filtrováno velice šetrně. Jsou používány pouze přírodní korky a víno v lahvích leží v ideálních podmínkách v pískovcových sklepích v Novém Šaldorfě při teplotě 11 °C. Při nalití do sklenek můžete vidět trochu bublinek, které po chvilce „odvanou“. Jedná se o přírodní CO2 fungující jako konzervant.

Na tomto místě bych rád zkopíroval kompletní část „PROČ BARRIQUE A ZRÁNÍ VÍNA“ z webu. Důvodem je mimo jiné to, že je více než zajímavá a informačně bohatá a v případě Dobré vinice očividně vše funguje tak, jak má.
V rozporu s obecným názorem, že základním důvodem pro použití sudů barrique je obohacení chuťové a buketní složky o tzv.“dubové substance“ tedy vanilku, karamel, kouř aj. charakteristiky, leží hlavní důvody v následujících technologických výhodách:
- Zpracováním dřeva a opatrným vypalováním se vytváří hygienicky ideální prostředí pro fermentaci a zrání vína.
- Buněčná struktura dubového dřeva umožňuje ideální dýchání (zrání) vína, tím lze vína dlouhodobě udržovat na kvasnicích pouhým promícháváním bez přítomnosti SO2, což je pro zrání vína velice důležité (autolýza, terciální buketní složky, přirozená konzervace vína a další výhody).
- Dubové třísloviny (taniny) jsou velice důležité pro stabilitu vína, posilují jeho strukturu, nahrazují konzervační látky, jako je síra (působí antioxidačně), strukturu vína není třeba opírat o nestabilní složky jako je kyselina jablečná, cukry, SO2 apod.
- A teprve nakonec, jako bonus, dodává nový sud vínu typické chuťové a nosové vjemy, jako jsou tóny vanilky, kouřové tóny, čokoládový charakter a další, rozšiřuje prostor pro aromatické a chuťové vyjádření vína. Celkové vyjádření vína se obohacuje, aniž by došlo k potlačení jeho charakteru (šířka, perzistence, jasná pevná struktura) a vína dosahují harmonického výrazu velice brzy po nalahvování, a drží si vyváženost velice dlouhou dobu.

Dobrá Vinice prodává vína ve dvou řadách - Natura a Premium. Některé rozdíly jsem popsal již výše. Mezi ten hlavní patří větší zatížení keřů u řady Premium a vyšší podíl nakupovaných hroznů (byť od partnerů) než u řady Premium. Řada Natura by měla obsahovat lehčí příjemná vína, Premium je určena především do gastronomie.

Vína bílá

Ryzlink rýnský 2004 (řada Premium, cena 390,- Kč)
Nebarikovaný čistý ryzlink z vinice U sv. Urbana ve Vrbovci (znojemská oblast), na 12 % alkoholu, s více než sedmi gramy kyselin a sotva gramem cukru (tedy opravdu velmi suchý), minimální filtrace a čiření. Víno kvasilo za kontrolované teploty a poleželo si na jemných kvasnicích. Barva poměrně vysoká, krásně žlutá s jiskrou. Velmi výrazná vůně, svěží, čistá a krásná. Totéž se dá říct i o docela plné chuti s více než povedeným delším závěrem. Špičkový domácí ryzlink, pravdivý a okouzlující. Drahý, oprávněně. Nejlepší suchý domácí ryzlink, na jaký si pamatuji a vyrovnávající vzpomínky na jeden úplně neuvěřitelný z konce devadesátých let z Roudnice. Obrovské překvapení, kterým si mne pan Nejedlík a jeho vinařství (jež jsem úplně opomíjel, možná i kvůli zvláštnímu názvu a pro mne vyloženě nezajímavým vinětám) naprosto získalo, i kdyby všechny ostatní vzorky nestály za nic.

Ryzlink rýnský 2005 (řada Premium)
Mladší bratříček předchozího vína. Vysoká skvělá barva. Výrazná svěží vůně, silně ovocná, nádech meruněk. Velmi čistá a „korektní“, ale zasáhla mne značně méně než ročník 2004. Chuť opět perfektně čistá, plnější, ovocná a svěží, s delší dochutí. Ještě poněkud mladá, za rok či dva ukáže mnohem více. Krásné víno, ale nejen kvůli mládí mu chybí něco z toho, co jsem nalezl v roce 2004. Nic konkrétního, prostě tradiční „X“ faktor (vzrušení, fascinace... každý tomu říká jinak; takový ten mrazivý pocit ze zajímavé ženy, dokonalého koncertu, uměleckého díla či perfektního vína).

Pinot Chardonnay 2005 (řada Natura)
Zajímavé cuvée všech pinotů (Gris - 32 %, Blanc - 20 %, Noir - 16 %) a 32 % Chardonnay prohnané barikovým sudem Allier. Procenta berte mírně s rezervou, jde spíš o hrubý poměr. Barva fantasticky vysoká, až měděno - zlatá. Ve vůni sud možná až zbytečně znatelný, ovoce se dere ven taktéž (v kandované či kompotované podobě), ale vše se musí rozležet, je příliš mladé. Chuť středně plná, sud opět dost dominuje, přesto je dostatečně svěží a příjemná. Nutně potřebuje odležet, spíše dva či tři roky a déle. Již nyní velmi zajímavé víno (byť ne úplně můj typ), ale pít jej nyní znamená zahazovat to nejlepší, co teprve nabídne.

Pinot Gris (Rulandské šedé) 2004 (řada Premium, cena 320,- Kč)
Hrozny pochází z vinice Zadní hora ve Velkých Bílovicích, cukernatost 22,6 °ČNM. Pro příznivce analytik má alkoholu 12,6 %, 1,3 g/l cukru, 6,1 g/l kyselin a poleželo si 10 měsíců na bariku. Barva již dle očekávání vysoká, krásně zlatavá a skvělá. Vůně výrazná, povedená kombinace dřeva a ovoce. Objevují se čerstvě oloupané ořechy, celkový dojem je hodně jako u Sancerré. V chuti dominuje pevné tělo, je velmi výrazná. Dřevo je znát, ale neruší, dochuť velmi povedená. Opět může klidně ještě nějaký ten pátek ležet a bude to jedině k dobrému. Pěkné víno, které si dovedu představit spíše k jídlu než samo o sobě, ale jako doprovod bude fungovat dokonale.

Pinot Gris (Rulandské šedé) 2005 (řada Premium)
Barvu opět není nutné řešit, velmi vysoká, krásně čirá a podobná ročníku 2004. Vůně nádherná, výrazně ovocná s nádechem květinových aromat a dřeva, máslovinka, stále mladá. Chuť je „bez chyb“, plnější, trošku uzavřená, ovocná, povedená. Víno je mladé a jeho čas teprve přijde. Nějak se mi ty poznámky zkracují. Bílá vína z Dobré vinice jsou prostě perfektně připravená a klasická degustace (byť bylo dost času) nedává dost prostoru se je pořádně vychutnat. V klidu stihnete nastřelit body do tabulky, ale to důležité unikne. Inu celá láhev v klidu doma problém vyřeší.

Chardonnay 2004 (řada Premium, 460,- Kč)
Vinice Zadní hory ve Velkých Bílovicích, cukernatost 23,0 °ČNM. Alkohol: 13,7 %, cukr 1,5 g/l, kyseliny 6,5 g/l a opět 10 měsíců na bariku. Velmi vysoká, perfektní barva. Komplexní aroma ovoce a sudu, hravé a se spoustou různých vrstev a nejspíš půjde v následujících letech ještě dál. V poměrně plné chuti povzbudí slušná kyselina, ovocitost a příjemná nepříliš dlouhá dochuť. K jídlu příjemný partner, za mnohoslibnou vůni však chuť v mnohém zaostává.

Vína červená

Andrea 2004 (řada Natura)
Cuvée Zweigeltrebe x André s malou příměsí Frankovky (asi 10 %), pěstované na tratích ve Velkých Bílovicích, nese jméno manželky vinaře. Barva spíše středně vysoká, výrazně do fialové. Vůně je příjemně svěží až možná trochu agresivně, takovým „kvasícím“ aroma hodně evokuje dobrou frankovku. Chuť je středně plná, příjemně (skoro bych se odvážil říct sametově) klouže v ústech, barik chuť pěkně doplňuje. Víno má to nejlepší před sebou, ale je to velmi pěkné domácí červené, takové docela klasické, osvěžující.

Andrea 2003 (řada Natura, 250,- Kč)
Opět cuvée Zweigeltrebe x André pěstovaných na tratích ve Velkých Bílovicích. Alkohol 12,8 %, cukr 2,5 g/l, kyseliny: 5,8 g/l a šest měsíců na bariku (Allier a Rakousko). Vyšší červená barva, stále táhnoucí do fialové. Vůně krásně ovocná, objevují se především třešně, a vyzrálá, stejně jako jemná a příjemná chuť s dotykem dřeva a hezkou tříslovinou. Víno je myslím na vrcholu a ještě nějakou dobu na něm zůstane. Velmi pěkné jen tak samotné nebo k jídlu.

Zweigeltrebe 2004
Slušná střední červená, silně do fialova. Ve vůni klasické pěkné Zweigeltrebe, jaké se v okolí Bílovic daří dělat mnohým a jaké mám rád (alespoň si myslím, že šlo o Bílovice, nějak nemám pořádné poznámky, o jakou řadu vína a místo původu šlo). Ve vůni se objevuje zajímavá „nasládlost“, která se projevuje i ve středně plné příjemné chuti. Nadstandardní domácí červené, pěkné a příjemné, ale nic „zvláštního“, v konkurenci ostatních degustovaných vzorků mírně zaostávalo.

Velké dobré červené 2003 (řada Premium, cena 400,- Kč)
Poslední vzorek byl vytažen ze „soukromého“ archivu AdVivum, původně vůbec nebyl na programu. Navíc bylo toto víno zakoupeno kdo ví kde, běžně k dostání už není. Směs Zweigeltrebe 40 %, Frankovka 20 %, Modrý Portugal 15 % a Pinot noir 25 % na 12,9 % alkoholu. Zbytkový cukr 1,4 g/l, kyseliny 5,4 g/l a zrání 11 měsíců v různých barrique sudech. Vysoká barva stále s fialovým nádechem bez výraznějších známek stárnutí. Výrazná vůně, krásná a komplexní, rafinovaná. Rulandské modré se v ní hlásí o slovo a to se mi moc líbí. Objevují se lesní plody, třešně a kdo ví co ještě. Chuť je středně plná až plná, s krásnou tříslovinou a již dnes zralá (byť se asi posune dál v následujících letech). Obsahuje jeden zvláštní tón, snad koření, které nejsem schopen zařadit a vínu opravdu sluší. Dochuť povedená, jen zakončuje příjemný zážitek. Krásné víno, vřele doporučuji.

Co říci závěrem? Je mi opravdu moc líto, že jsem produkci tohoto vinařství neznal dříve. Osobou vinaře, filozofií a poctivou přesvědčující kvalitou vín se okamžitě zařadilo do „Top 10“ mých oblíbených domácích vinařství a v budoucnu si na ně dám velký pozor. Pokud vyjdou jejich plánované aktivity (rozšíření sklepů a tím možnost delšího uložení vín před puštěním na trh, výroba sektu klasickou metodou, čistý Pinot Noir z ročníku 2006 atp.), určitě je na co se těšit! Ceny jednotlivých vín jsou možná vyšší, než je u kvalitní domácí produkce standard, ale odpovídají kvalitě. Jednoduše a krátce: jsem nadšen! :o)

A na závěr dva citáty pana Nejedlíka:
„Moravské víno je kyselé, ale s moravským vinařem je sranda.“
„Když je víno vhodné k pití, tak my už ho 2 roky nemáme - Vaše chyba, ne naše.“

P.S. Dobrá Vinice loni nakoupila i sudy od François Fréres, ale jméno Domaine de la Romanée Conti na degustaci nepadlo, pokud si dobře pamatuji :o) To jen jako malá inspirace pro jiná vinařství, která jejich sudy používají :o)